čtvrtek 19. února 2015

Swedish FAQ.

Hej,
dnes bych se chtěla věnovat některým otázkám, které jsem v průběhu pobytu nebo po návratu do Česka dostávala a stále dokola dostávám od lidí z okolí :) Plus přidám pár zajímavostí, které se mi vryly do paměti a díky kterým (samozřejmě kromě jiného) jsem si Švédsko tak zamilovala.

Q: Jsou všichni Švédi blonďatí?
A: Většina Švédů je opravdu světlovlasá, stejně tak jsou skoro všichni celkově hodně světlé typy (pleť, oči atd.). Když se člověk rozhlédne kolem sebe, nevidí ale zdaleka jen Švédy, v zemi je velké procento přistěhovalců, převážně s tmavší pletí (Arabové, Indové), proto to na první pohled na ulici může působit trochu zvláštně a "nešvédsky". Pokud se ale zaměříme pořádně, celkem snadno lze rozeznat místní obyvatele od těch přistěhovalých/turistů. Obecně bych řekla, že tak 30% má úplně blond vlasy, zbytek má plavovlasé až středně hnědé. Samozřejmě jsou i výjimky - černé, hodně tmavě hnědé, modré, růžové... :D

Q: Mají ve Švédsku ty klasické červené domečky?
A: Ano, tyhle roztomilé domky jsou prakticky všude, samozřejmě v centru města to vypadá jinak, ale už na okrajích měst je potkáme skoro na každém rohu. A v menších vesničkách v podstatě jiné stavby pro bydlení ani nejsou. Ale nejsou všechny červené - dost jsem jich viděla i světle modrých, zelených nebo žlutých.



Q: Jsou domky opravdu ze dřeva?
A: Ano, až je to v dnešní době neuvěřitelné, tyhle červené domečky jsou vážně dřevěné! Viděli jsme jich pár rozestavěných, takže to je očité svědectví :)

Q: Co místní lidé jí na Vánoce?
A: V dnešní době už tradice i tady nejsou až tak závazné, ale pořád tu převládá štědrovečerní večeře ve složení rybí polévka a jako hlavní chod bramborový salát s rybou. Salát je ale trochu jiný, než jak ho známe my, Švédi ho dělají v podstatě jen z brambor (na větší kousky), majonézy, jogurtu a bylinek (kopr, petržel atd.). Jako rybu tu nemají kapra, ale většinou pečeného lososa nebo "sill", což je typické švédské jídlo - nakládaný slaneček buď v hořčičné omáčce nebo jen s kořením, cibulí atd.

Q: Mají tam taky fjordy jako v Norsku?
A: Částečně, ve Švédsku se dá najít jeden takový větší fjord - na jihozápadě země kousek od hranic s Norskem, jinak jich tu moc nenajdeme. Holt tu nejsou ty hory :)

Q: Je švédština těžká?
A: Každý na to může mít jiný názor, ale mně se docela těžká zdá. Je úplně jiná než angličtina, některá slova jsou trochu podobná, že si člověk odvodí, co by to mohlo být (např. can - kan, welcome - välkommen), ale výslovnost je úplně jiná, tam člověk nepochodí (třeba kilometer se čte "šilometr" - celý svět čte "k", Švédi čtou "š"). Mají několik znaků, které my nemáme, takže se člověk musí naučit, jak se čtou v jakém prostředí. Gramatika (z toho, co jsme se učili) mi přišla celkem logická, možná někdy i jednodušší než v angličtině, ale každopádně jiná, platí tam úplně odlišná pravidla. Celkově se mi ale švédština hodně líbí a myslím si, že když se člověk dostane do toho "flow", tak už to pak jde :)

Q: Mluví Švédi anglicky?
A: To se myslím o nich ví, že umí dost dobře anglicky. Ano, i každá prodavačka v supermarketu nemá s angličtinou problém. Ve škole jsem se ale často setkala s tím, že studenti se bojí mluvit nahlas, bojí se v angličtině vyjádřit. A co se písemného projevu týká, tak jsem byla až překvapená, jaké chyby jsou schopní udělat. Připomíná mi to trochu anglofonní země, o kterých se často říká, že mají problémy s psaním, se spellingem atd. 

Q: Je tam v zimě hodně zima?
A: Už i sem asi dorazilo globální oteplování a co jsem slyšela, tak místní říkali, že letos bylo extrémně dlouho teplo (v podstatě až do října jsme chodili jen v mikině), a zima mi taky nepřipadala nějak šílená, čekala jsem to horší. Ne, že bychom nechodili v čepici a rukavicích, bez těch ani ránu, ale rozhodně to nebyly žádné nesnesitelné minusové teploty, v prosinci až lednu tam bývalo přes den tak kolem -10 až -15°C, v noci trochu míň. Ale člověk si rychle zvykne, kolikrát jsem šla ven jen v teplákách a mikině a ani mi to nepřišlo :) Na severu je to samozřejmě o něčem jiném, když jsme tam byli a jeli jsme večer za město se podívat na polární záři, tak o půlnoci bylo -28°C, to už byla pěkná kosa...

Q: Koupou se tam v moři?
A: Bohužel jsme nepřijeli v tom pravém létě, takže to nemůžu osobně posoudit, ale bylo mi řečeno, že během léta hodně místních jezdí na pláž se koupat a odpočinout (většinou na víkend). Viděli jsme x takových malých chatiček - ty si prý pronajímají rodinky pro krátkou dovolenou. Takže ano, koupou se, ale moře určitě nedosahuje tak vysokých teplot jako ve středomoří :) 



Q: Může si tam cizinec najít práci?
A: Ano, pokud umí dobře švédsky. Umět jazyk je základ, bez toho tu téměř není šance. Jinak ale prý cizinci mají celkem velkou šanci najít si tady dobrou práci, Švédi jsou totiž ne vyloženě "líní", ale zvyklí pracovat těch 8 hodin denně a pak hurá domů, kdežto třeba o nás se říká, že jsme ochotní být v práci dýl (samozřejmě ne zadarmo). Oni prostě mají jasně daný svůj denní rozvrh a rozhodně ho kvůli pár nedodělávkám v práci nebudou překopávat. Takže stačí umět jazyk, být ochotný pracovat a mít odvahu vydat se na sever :)

Q: Opravdu tam na silnici můžeme potkat losa nebo soba?
A: Ano! Při cestě na sever jsme od určité najeté vzdálenosti začali u silnice vidívat tu známou značku s losem. A i v průvodcích je napsané, že si opravdu máte dát pozor, jezdit pomalu, dívat se kolem sebe a obzvlášť v noci být hodně obezřetní. Pár studentů nám říkalo, že je opravdu potkali a museli půl hodiny čekat, než přejdou cestu :) My jsme viděli jednu skupinku sobů kousek od silnice a pak dva přímo u ní, bohužel už mrtvé (nevíme, jestli byli přejetí, spíš to vypadalo, že už byli zranění a jen došli k cestě a tam odpadli). 

Q: (A když už jsme u toho...) Jaký je rozdíl mezi sobem a losem?
A: Taky jsem to dlouho nevěděla a pořád se mi to pletlo... Pak jsem je viděla naživo, koupila si plyšového losa (co se jmenuje Sobík, ale to už je jiný příběh), a už je mi to jasné :) 
Sob je Rudolf, je takový do šeda, má menší paroží, tvar těla trochu podobný jelenovi, bílý ocásek.
Los má větší paroží, jiný tvar tlamy (jakoby zahnutější), je spíš do hněda, má takovou chlupatou bradku, zavalitější tvar těla.

toto je LOS

toto je SOB

Už si to taky budete pamatovat? ;)

Pár zajímavostí, které jsem zaznamenala v rámci běžného života:
- většinou jsou toalety společné pro muže i ženy
- v oknech mají všichni lampičku... Důvod neznámý, slyšela jsem několik verzí, od té, že to je pozůstatek z dob, kdy muži chodili pracovat do lesa, aby večer ve tmě trefili domů, přes tu, že to je ochrana před zvídavými pohledy kolemjdoucích, protože do pokoje pak není vidět, po tu, že to žádný význam nemá a jenom to vypadá pěkně. 
- nemají záclony nebo rolety, ani v přízemí... Neumím si představit, že bych neměla rolety, necítila bych se večer bezpečně. Tam je to úplně normální, navíc spousta domů má přízemí v rovině se zemí, takže když jdete kolem, vidíte lidem až do kuchyně (literary speaking!), vidíte co mají za knížky v knihovně, na co koukají v televizi. Dlouho jsem z toho byla nesvá, říkala jsem si, to jim nevadí, že jim tam každý kouká? Nebojí se, že si to někdo vyhlídne a pak je vykrade? Bylo mi řečeno, že jim to nevadí, protože mají nepsané pravidlo, že se tam nikdo nekouká, a krádeže se taky nebojí, protože ve Švédsku se přece nekrade... 
- v obchodech mají automaty na drobné - když platíte hotově, tak bankovku dáte prodavači a drobné vám vrátí automat, když platíte mincemi, rovnou je nasypete do automatu. Prodavač tedy s drobnými vůbec nepřijde do kontaktu, eliminuje se tedy riziko manka, nemůže dojít k situaci "ale vy jste mi dal tolik a tolik". Tohle by měli zavést i u nás!
- neuvěřielně tu dbají na třídění odpadu, mají minimálně 10 různých kontejnerů... A často nemají klasické popelnice u domu, ale takové dřevené boudy, kde popelnice jsou zamčené uvnitř, takže zaprvé to kolem nesmrdí, protože vevnitř je odvětrávání, a zadruhé kolem nešmejdí různé pochybné existence.
- PET lahve jsou tu vratné, stejně tak plechovky... Za velkou PETku jsou 2sek, za malou/plechovku 1sek. Někdo si tak prý i přivydělává, já to třeba první asi dva měsíce nevěděla, takže jsem je vesele vyhazovala do popelnice :)

Doufám, že jsem vám zase trochu přiblížila švédskou kulturu. Co se týká tradic, jídla atd., o tom bude článek jindy, to si zaslouží vlastní :) Mějte se!




neděle 15. února 2015

Stockholm - the city of islands.

Hej!
Dneska bych, i když trochu se zpožděním, chtěla popsat naši návštěvu hlavního města - Stockholmu. Na pořádném výletu jsme tam byli jen jednou, zato na dva dny, takže jsme toho stihli myslím docela dost. Pak jsme se tam na den stavovali ještě při našem větším výletu po Švédsku a kousku Norska, ale o tom až jindy.
Nechci tu popisovat, co všechno tam najdete, to si můžete klidně najít na wikipedii nebo tripadvisoru :) Spíš bych chtěla ukázat, kde jsme byli my, co jsme stihli navštívit a jaké jsem z toho měla dojmy :)
Nikdy dřív jsem si neuvědomila, jak zvláštní tvar Stockholm má - určitě jsem ho na mapě viděla, ale nějak jsem se na to nesoustředila... V podstatě se skládá z hodně menších či větších ostrůvků, takže když jste tam, pořád přejíždíte přes vodu :) Fakt zajímavé, přemýšlím, proč kdysi dávno někoho napadlo zakládat město zrovna tady? Než se totiž někam dostanete, to je hrůza, je takový hodně rozlehlý - ale je jasné, že dřív bylo to centrum jen jedno, takže lidé asi nemuseli cestovat pořád sem a tam. 
Do Stockholmu se z Gävle dostanete za necelé dvě hodinky vlakem - dá se jet buď přímo nebo s přestupem v Uppsale (cenový rozdíl asi 200sek a o půl hodinky víc), nejlevněji se to dá pořídit za 150sek na last-minute ticket. Vyrazili jsme hodně brzo ráno, po příjezdu do Stockholmu jsme hned vyrazili hledat turistické centrum, kde měli prodávat tzv. Stockholm cards. Koupili jsme si ji každý na dva dny (můžete si vybrat na 1, 2 nebo 3 dny), cena 675sek a jsou tam přednabité vstupy do všech muzeí a veškerá doprava po městě. Je to pálka, ale když jsme to pak počítali, tak se to pořád vyplatí, a i kdyby to mělo vyjít šul-nul, tak pořád máte ten komfort, že nemusíte hledat drobné, vytahovat peněženku na každé zastávce atd. :) Takže to určitě doporučuju.
Odkaz tady

typická stockholmská ulice v centru 
(poloprázdná, protože to bylo asi v 9 ráno, a to jsou ještě obchody zavřené, otvírá se všude až v 10)

Pak jsme se šli projít do historického centra, je to v podstatě kousek od nádraží, tak 20 minut pěšky. Vyšlo nám to krásně, bylo celkem teplo a svítilo sluníčko. Na první pohled na nás město působilo opravdu příjemně, klidně a především čistě a upraveně :) Taky to mohlo být tím, že (jak jsem psala), ještě bylo všude zavřeno, takže kolem bylo celkem málo lidí. Prošli jsme až ke královskému paláci, který jsme si prohlédli i zevnitř - nebyl celý průchozí, ale větší část ano, plus královská pokladnice v podzemí. 
Dojmy: Pěkná stavba, všechno samozřejmě honosné, nablýskané, krásné, ale hodně mi to připomínalo klasické české hrady a zámky :) Čili žádné velké překvapení se nekonalo. Zvenku taky taková klasika, myslím, že jsem ho ani nefotila, prostě taková pěkná renesanční hranatá budova.
Pozn.: Vstup do pokladnice 100sek (karta se tu vyplatí, za tu cenu to asi nestojí - jako pěkné, ale v podstatě spousta nablýskaného kovu a zaprášených oblečků).

u jednoho z mostů - kousek od královského paláce


Přešli jsme pár ostrůvků a dostali se do Gamla Stan ("old town"), které se často objevuje na pohlednicích a oficiálních fotkách - hlavně tyto dva domy :) Na fotce to jako obvykle tak nevynikne, ale byla to opravdu nádhera, všechno krásně zdobené a barevné. Toto bylo takové malé čtvercové náměstíčko, kde všude okolo byly podobné budovy, tyhle dvě ale byly asi nejhezčí. Kolem Vánoc tu každý týden bývají tradiční trhy, na které se sjíždějí lidé ze všech okolních měst (čirou náhodou jsme je tam pak později i viděli, a zase taková sláva to nebyla, všude plno lidí, málo místa, hodně stánků - ideální kombinace). 

Gamla Stan

Na tomhle náměstíčku se nacházelo také první muzeum, kam jsme měli namířeno - Nobel Museet. Jak název napovídá, celá expozice se týkala historie Nobelových cen, Jak vidíte na fotce, přes celý hlavní sál se táhla série takových stojanů, kde byly jednotlivé dekády od počátku předávání až dodnes, a kde jsme si mohli dohledat všechny laureáty v každém jednotlivém roce, za co cenu dostali, nějaký stručný příbeh k tomu "vynálezu" atd. Celkem zajímavé, měli to pěkně graficky zpracované, všechno dotykové a animované.
Co se mi hodně líbilo, byly ty obíhající plakátky, které můžete vidět na fotce nahoře. Jezdily po celém sálu dokola, bylo jich přesně tolik, kolik je k dnešku laureátů Nobelovy ceny, na každém byla fotografie daného člověka a rok, kdy cenu dostal. Takové příjemné zpestření prohlídky :)


V dalším sálu se nacházely takové "praktické příklady", něco jako vitrínky s různými předměty, které za ty roky byly představeny, hlavně takové ty zásadní věci v historii - byly tam různé lékařské pomůcky, léky, chemické látky, potraviny, věci do domácnosti...teď si už přesně nevzpomenu, ale pamatuju si, že to bylo taky pěkně udělané, ke všemu byly takové malé cedulky s popisem a "příběhem" každého exponátu. 
Dojmy: Určitě doporučuju návštěvu, pokud vás aspoň trochu zajímají různé vynálezy apod., všechno fakt pěkně, jednoduše a pochopitelně udělané. A všechny texty i v AJ :) 
Pozn.: Muzeum otevírá až v 11 hod., vstupenky za cca 100sek, sluchátka (průvodce) v AJ k zapůjčení zdarma.

Pak jsme se vydali na Sky View, což mělo být něco jako londýnské oko Stockholmu. Jak jsme se dozvěděli později, budova byla postavena jako velká koncertní hala. Aby ji využili i jinak než na občasné akce, zboku postavili zdvihací systém a tím dnes vozí davy lidí kouknout se na město z výšky :) Nejprve jsme nemohli najít vstup, je to celý komplex budov, označení teda nic moc. Pak jsme tam museli asi půl hodiny čekat, protože pouští jen po menších skupinkách asi po 15 lidech a zrovna jedna skupina odjela. Když jsme se konečně dostali na řadu, nejdříve nás pustili do malé tmavé místnosti, kde na plátnu běžel asi 5 min. dlouhý spot o historii této koule, proč ji postavili, co všechno za velké akce se tam už odehrálo, no prostě reklama jako blázen. Samozřejmě nesmím zapomenout na masivní marketing, u vstupu je spousta vitrínek a pultíků s nejrůznějšími cetkami s motivem Sky View (a lidi kupují a kupují jako blázni). Pak už nás vpustili dovnitř do kabinky hodně podobné těm, co jsou na Oku, tyhle jsou jen trochu kulatější. Jsou tam vedle sebe dvě, mají dvě kolejnice, než jedna vyjede nahoru, je to cca 20 min, v tu dobu už druhá může jet dolů a tím pádem odbaví více lidí :) Celé je to v podstatě o té cestě nahoru, pomalu nás tam vyvezli, pár minut nechali pokoukat nahoře a zase dolů - původně jsem myslela, že to objedeme dokola na druhou stranu, ale ne, kolejnice jsou jen do půlky.

za těmito budovami už byla ona koule...

Kudy se tam jako jde? Toť otázka :)

cesta nahoru

Výhled byl následující:
nově postavená hala na další eventy, před. velké vnitřní hřiště


Vypadá to nic moc, že? Ano, přesně takové to bylo :D Výška celkem dobrá, rozhled taky, ale to okolí! Podle mě to měli postavit někde jinde, tahle lokalita není asi úplně nejvhodnější - chápu, že v centru už asi nebylo místo, ale kdyby to stálo někde blíž tomu historickému centru, tak by určitě udělali líp, takhle jsme viděli v podstatě jen tu placatou halu vedle a kolem samá sídliště (plus spoustu lesů, ale to už ani nepočítám). 
Dojmy: Viz výše, hodně vyhypovaná věc, všichni tam chtějí jít, najdete to ve všech turistických průvodcích, letácích atd., ve výsledku hledáte aspoň trochu té vody, co by měla být všude kolem, a marně. Kdybych to měla platit, tak se hodně rozmyslím, ale to je asi podobné u hodně těch známých míst - všichni tam chtějí jít, i když to v podstatě není taková hitparáda, něco jako Mona Lisa v Louvru :) A stejně tam jdete! Protože můžete pak říkat, že jste ji viděli... Asi must-see Stockholmu, ale víckrát bych za ty peníze určitě nedala. 
Pozn.: Není to úplně "při cestě" v centru, ejlíp se tam dostanete asi autobusem, vstupenka cca 180sek (šílený!... ještě, že jsme měli tu kartu, tak nám to nějak nevadilo).

Dále jsme vyrazili do muzea moderního umění - Moderna Museet. Před budovou bylo vystaveno několik děl:




Venvitř se bohužel nesmělo fotit, takže žádná dokumentace :( Byly tam hlavně obrazy, pár soch, výstavy fotografií, a pak různé zajímavé předměty, u kterých vás to donutí přemýšlet, co je vlastně ještě umění, a co už spatlanina :D Já jsem myslím hodně umělecky zaměřená, ale některé věci už opravdu byly na hranici, asi to bylo na nás až moc moderní... 
Nejvýznamnější exponát byla prý tahle koza:


Tady samozřejmě jen vyobrazená na plakátku u vstupu, v reálu taková metr vysoká chlupatá věc s něčím kulatým uprostřed. No nevím, zaujalo mě tam pár věcí i víc :)
Dojmy: Určitě stojí za návštěvu, pokud jste aspoň trochu "into art" a nebude pro vás utrpením hodinku dvě koukat na obrazy a sochy. 
Pozn.: Vstup tuším taky kolem 100sek.

Den utekl jako voda, večer už jsme se jen prošli po centru - krásný západ slunce a šli hledat hostel. Po vybalení věcí jsme ještě vyrazili na cider (no neberte to, Carling za 30sek! :D)


krásně zdobené zastávky metra (ne všechny, jen některé - většinou konečné)


Další den jsme ráno vyrazili do Vasa Museet, asi nejznámějšího stockholmského muzea. Vasa byla nějaká bitevní loď, prý hodně významná, ale moc dlouho nevydržela (pardon, dějepis mě nikdy moc nebral). Každopádně slibovali "Černou perlu", takže to jsme si nemohli nechat ujít :) Muzeum bylo krásně udělané, hodně stylové - několik pater, vstup moderní, ale zevnitř všechno dobově opracované, muselo to stát spoustu peněz. Uprostřed stála samotná velikánská loď Vasa, kterou prý vylovili před x lety, pak jim dalších x let trvalo, než zjistili, jak vlastně původně vypadala, jaké měla barvy atd. Musím ale říct, že rekonstrukce se jim opravdu povedla, byla jako živá :) Černá perla hadra! Na fotce vůbec nevynikne, jak velká byla, ale vážně - dalo se vyjít na 4 patra okolo ní plus jedno podzemní, tak si to představte!

model bývalých stockholmských doků (před muzeem)

Vasa

vepředu dvoumetrový model, vzadu originál :)



Dojmy: Určitě doporučuju - must see, když jste ve Stockholmu, klidně bych zašla znovu! Ani jsem nestihla přečíst všechny tabule a obejít všechny patra :) 
Pozn.: Vstup myslím 120sek, doporučuju spíše dopoledne, to tam je asi trochu míň lidí, jinak dost narváno.

Kousek od Vasa Museet se nachází Aquaria, takové velké akvárko :) Což mně, jako zvířatomilovi, nemohlo ujít... Vstup luxusní, kolem vás teče proud vody, připadáte si jako pod vodopádem - viz fotka.

Uvnitř jsme nejprve prošli takovým jakoby deštným pralesem, cestičky jsou jen po úzkých visutých mostcích, celkem zážitek. Humidita jako blázen samozřejmě, všude vedro a vlhko. Do toho zpívají ptáci, crčí voda...prostě jako v pralese :) Dál jsme prošli do místnosti s akvárii - především mořské ryby, korály, sasanky atd. No já byla v sedmém nebi, nevím co ostatní :D 






Dojmy: Prostě velká akvárka, jestli máte rádi tropické prostředí a ryby, tak se vám tady bude rozhodně líbit, jako mně :)
Pozn.: vstup tuším kolem 100sek, sluchátka (průvodce v AJ) k zapůjčení za 30sek.

Odpoledne jsme projeli na menší ostrůvek, kde měl být tradiční Skansen. Tam jsme strávili dost času, než to člověk celé projde...navíc tam měli i takovou něco jako zoo, takže to bylo něco pro mě :D Spousta malých domečků a chatrčí, moc hezky udělané, připadali jsme si úplně jako v dávných dobách někde na venkově. V zoo měli hlavně severská zvířata - losy, medvědy, rosomáky, vlky, ale i bizony, pavilon opic, tropických ryb a plazů. Zrovna se tam navíc konaly nějaké tradiční farmářské trhy, takže jsme mohli okukovat různé tradiční výrobky, navíc tam bylo spousta atrakcí pro děti. 








Dojmy: Taky můžu jen doporučit, docela se nachodíte, pokud to chcete celé projít (viz poslední foto), ale stojí to za to, úplně na vás dýchne ta venkovská atmosféra :) 
Pozn.: vstup 100sek, nejsem si jistá, jestli mají otevřeno po celý rok (zvířata jsou hlavně venku).

Pak jsme byli ještě na vyjížďce lodí (taky v ceně karty), nástup byl kousek od skanzenu, projelo se okolo několika ostrůvků, dostali jsme sluchátka s průvodcem v AJ, ale bylo tomu trochu špatně rozumět, takže jsme z toho měli houby :( Ale jinak vyhlídka pěkná, objeli jsme v podstatě všechny ty hlavní místa v centru a dozvěděli se něco z historie. 
Než nám jel vlak domů. ještě jsme ve volném čase stavili v posledním muzeu - Historiska Museet, ale měli jsme už asi jen půl hodinky do zavíračky, takže to jsme spíš proběhli. Pokud by bylo víc času, určitě stojí za návštěvu, viděli jsme plno zajímavých artefaktů, bohužel už nebyl čas si všechno pořádně prohlédnout a přečíst. 

Celkové dojmy: Stockholm je opravdu krásné město, myslím, že především v teplých měsících a v zimě, když je sníh, to musí být nádhera. Všude kolem voda, do toho historické budovy, městský ruch, výzdoba, turisté... Klasické velkoměsto, ale člověk tam nemá pocit "ztracenosti", celé to na mě působilo hodně otevřeně, zeleně a vlídně. Určitě bych se tam ještě ráda vrátila, třeba někdy v létě. Zdaleka jsme nestihli projít všechno, co bych chtěla, to bychom potřebovali aspoň 3-4 dny :) 

Pokud tam někdy vyrazíte, doufám, že se vám Stockholm bude líbit! Znáte to, to se těžko popisuje, to se musí zažít :)

úterý 10. února 2015

Exam period.

Hej!
Tak už jsem zpátky v Česku, bohužel.... Ale o tom jindy, zatím se pořád vyrovnávám s kulturním šokem a snažím se nepropadat zoufalství :)

Jak už jsem psala dříve, semestr je ve Švédsku rozdělený na dvě "periods". Má to svoje výhody - v jedné period máte míň předmětů, čili více času se věnovat do hloubky každému z nich (obvykle Švédi mívají tak 4 předměty naráz), každý předmět je ale celkem časově náročný - přednášky a cvičení každý týden (8 výukových týdnů) plus většinou domácí úkoly na každou další hodinu. Celkově mi tento systém celkem vyhovoval, jak toho bylo naráz míň, člověk mohl myšlenky lépe soustředit, nemusel odbíhat od jednoho k druhému. Co z tohoto dělení ale plyne je, že děláte taky dvoje zkoušky. To už je ta trochu míň příjemná část každé period. Takže když si v Česku spolužáci ještě váleli šunky a sotva začali chodit do školy, já už se musela učit :D 
Chtěla bych tedy něco málo říct o průběhu zkoušek, protože dost věcí mi přišlo odlišných od našeho systému.

1. V jednom semestru děláte dvoje zkoušky - na konci října a v první půlce ledna. 
2. Na každou zkoušku se musíte zaregistrovat do portálu (podobně jako u nás), ale maximálně 10 dnů před zkouškou, pak už vás to nepustí.
3. Každá zkouška tu trvá tak třikrát déle než u nás, aspoň mi to tak přišlo. Většina z těch, co jsem měla, byla vypsaná tak na 3 hodiny, jedna dokonce na 5!
4. Všechny zkoušky, které jsem absolvovala, se konaly souběžně s dalšími předměty ve velikých sálech pro cca 100-150 lidí. Většinou každý předmět měl vyhrazené buď určité řady, nebo části místnosti tak, aby všichni studenti seděli pohromadě.
5. Před začátkem se musíte jít zaregistrovat ke stolečku, kde vás už čekají milé postarší paní, vyškolené přímo pro hlídání průběhu zkoušek (dobrá brigáda pro místní důchodkyně :)) Ukážete jim ID, řeknete, jaký předmět se vás týká, ony vás najdou v lejstrech, odškrtnou a podepíšete se - prostě něco jako prezenčka. 
6. Pak si sednete do svojí řady, odložíte si a všechny věci si musíte odnést dozadu místnosti na určené místo (věšáky a lavičky). U sebe si můžete nechat jen něco na psaní a vodu. Já, protože jsem starej usmrkánek, jsem si nechávala i kapesníčky, paní je vždycky jen zkontrolovala, jestli v nich nemám tahák (neměla samozřejmě!). Pokud byste měli předmět, kde jsou u zkoušky potřeba nějaké speciální věci - kalkulačka, pravítka atd., tak to samozřejmě neplatí a můžete toto všechno mít u sebe - ale co jsem viděla, tak to taky vždycky kontrolují. Bundu, tašku, prostě všechno odnesete pryč. Jo a mobil samozřejmě taky, někde jsem četla, že pokud o něj máte strach, můžete ho nechat ležet na lavici, ale musí být vypnutý. Musíte u sebe mít svou ID a mít ji viditelně položenou na kraji lavice. 
7. Až jsou všichni usazení, paní řeknou pár informací, které už stejně všichni ví (švédsky samozřejmě, jak jinak...) a postupně rozdají všem zadání testů. Je to vždycky taková papírová složka, kde na první stranu vepíšete všechny osobní informace (připadala jsem si jak u maturity) - jméno, osobní číslo, jaký předmět to je, kdo ho učí, jaký semestr a rok; pak tam máte ještě místo na vepsání počtu stránek, které odevzdáváte a taky je tam část, kterou později po opravení vyplní učitel (počet bodů, známka atd.). Od té doby už samozřejmě nesmíte s nikým mluvit, nesmíte odejít z místnosti ani jinak narušovat průběh zkoušky. Pokud budete hotoví a chcete odejít dřív, než je oficiální ukončení zkoušky, musíte počkat minimálně 45 minut od začátku - prostě nemůžete se sbalit třeba po 15 minutách i když víte, že nic nevíte :) 
8. Pokud chcete jít na WC, každý "zkouškový sál" má své vlastní sociální zařízení jakoby přímo navazující na místnost - na záchod tedy samozřejmě jít můžete, ale nikam jinam než na tento k tomu určený - před zkouškou je zamčený (asi aby si tam nikdo nemohl nechat nějaké taháky), po zkoušce také. Jen na samotný průběh ho zpřístupní pro studenty. kteří nutně potřebují. Pokud chcete této možnosti využít, musíte si vzít zase svoje ID, ukázat, podepsat se na připravené lejstro a napsat přesný čas "odchodu a příchodu". Prostě nic není jen tak, tady se nikam neschováte :)
9. Ve složce, kterou dostanete, je ta oficiální část na začátku, pak obecné informace o průběhu zkoušky (v podstatě to, co tady píšu) - my jsme to dostali od jednoho vyučujícího vypsané už dopředu, protože ne všude je to dvojjazyčně, tak abychom věděli, co čekat a nedošlo k nějakému faux-pas... pak samotné otázky zkoušky a několik prázdných orazítkovaných papírů.
10. Nevím, jak to měli ostatní na jiných oborech, ale všechny moje zkoušky byly dost jiné oproti těm, na jaké jsem zvyklá z UPOLu. Zkouška, která měla trvat třeba tři hodiny, měla jen 10 otázek, někdy i míň. Nějaká oficiální pravidla asi nejsou, ale co jsem tak odpozorovala, tak skoro každá otázka by měla být tak plus minus na jednu A4, záleží, jak moc se rozepíšete. Ale ta A4 je myslím takové vhodné minimum, pokud chcete aspoň nějaký slušný počet bodů. Z toho vyplývá, že otázky jsou koncipované dost obecně, ne že by to byly nějaké obecné kejdy o ničem, to rozhodně ne, ale musíte se v tom prostě zorientovat, rozmyslet si, o čem chcete psát, zahrnout toho co nejvíc, ale zároveň nepindat zbytečně. Hodně se dbá na terminologii - aby učitel taky viděl, že jenom tak nevaříte z vody, ale fakt jste se trochu učili :) Dokonce co jsem slyšela z kuloárů, tak to dělají při opravování třeba i tak, že si jen podtrhávají ta důležitá (klíčová) slova, a pak se podívají, kolik tam toho máte, jak to dohromady dává smysl, jak moc je to k tématu atd. Určitě ne každému to bude vyhovovat (trochu to smrdí slohovkama ze střední), ale mně osobně se tento systém líbí - můžete v podstatě psát o čem chcete (často mají otázky i dvě nebo tři podotázky, kde aspoň jedna se zajímá o vás názor na danou věc, jak byste to řešili vy, máte udat nějaký příklad z vaší praxe...), máte hodně volnou ruku, když si nejste u něčeho úplně jistí, tak to prostě obejdete a nepíšete o tom. Na druhou stranu samozřejmě nesmíte mluvit úplně mimo téma, oni nejsou blbí a poznají to :) Na druhou stranu myslím, že se na vás nesnaží ušít boudu, otázky jsou většinou jasně dané, srozumitelné, dostatečně široké, aby se o tom dala ta A4 napsat :) A dokonce u jedné zkoušky byly otázky dělané tak, že jsme si museli vybrat vždy jednu ze tří (bylo tam asi 5 "skupinek", čili jste odpověděli ve výsledku na pět otázek + tam bylo ještě dalších 5 přímo zadaných, obecnějších), takže to mě hodně potěšilo - to si v podstatě vyloženě vyberete, co chcete a co vám sedí nejvíc :) 
11. Nezažila jsem, že by někdo odešel nějak výrazně dřív, fakt tam všichni sedí ty tři hodiny a píšou a píšou (tři dny se mi pak klepala ruka!). 
12. Pokud přijdete náhodou pozdě, nebo nedejbože nejste na zkoušku zaregistrovaní přes portál, musíte počkat 30 minut venku před sálem, až pak vás pustí dovnitř a můžete se přidat k ostatním. Je to něco jako trest, prostě vám uberou kus času. Prvně se mi to zdálo jako nic zase tak hrozného, ale když si uvědomím, že jsem většinou celou dobu seděla a psala, tak si říkám, že ve výsledku ta půlhodina může pěkně chybět...
13. Když jste hotoví, všechno dáte dohromady do té složky, napíšete, kolik máte celkově stran, jdete k takovému malému stolečku, tam vám to paní ještě jednou přepočítá, scvakne dohromady, podepíše se, že to zkontrolovala a pustí vás ke katedře, kde čeká další paní, která to znovu zkontroluje, podepíše, ukážete jí znovu svoje ID, podepíšete se na další lejstro a hurá, můžete jít po svých. 
14. Na výsledky si chvilku počkáte, oficiálně mají 30 dnů na opravení a zveřejnění známek do portálu. Většinou to aspoň ten týden až dva trvalo.

No, připadala jsem si fakt jako minimálně u maturity, tolik papírování, všechno se stokrát kontroluje... Na druhou stranu, celá ta taškařice proběhla vždycky úplně v pohodě, nikdo se nedohadoval, nerozčiloval, žádné zmatky, chaos, nedorozumění, žádné křičení učitelů po nalezení taháku (:D) - myslím, že tam fakt nikdo taháky nemá, ani si neumím představit, jak by to prošlo, připadáte si jako pod drobnohledem celou dobu...
Má to svoje pro i proti, celkově mi ale nepřijde nic zase tak hrozného na tom, třikrát se prokázat svou ID, něco podepsat, nemít u sebe věci, apod. Očividně to funguje, trocha toho papírování ještě nikoho nezabila, nikdo tam nespěchá, všechno je v klidu - což je myslím při zkoušce taky důležité, člověk je už tak dost ve stresu :) 
Kdybych to měla nějak shrnout, přišlo mi to jiné než u nás, víc jako z amerických filmů - každý měl svůj stoleček, všude ty lejstra, ID, kontroly... Ale ve výsledku to vlastně není nic proti ničemu, člověk si tak nějak připadá, že to je takové "důležitější", že to má váhu... A tím pádem možná i vydá ze sebe víc, protože cítí tu tíhu "systému", cítí tu oficialitu, tu instituci, nechce zklamat, chce ze sebe vydat co v tu chvíli jde... Ale to je možná jen můj subjektivní dojem, na mě to prostě takhle působilo :) 
Každopádně, není se čeho bát, je to sice trochu jiné, než na co jsme zvyklí, ale dá se tomu přizpůsobit - poprvé jsem samozřejmě byla nervózní, abych něco neudělala špatně, nezapomněla něco někam vyplnit... Ale člověk se rychle adaptuje, navíc se vždycky našel nějaký švédský student, který přišel a sám od sebe mi nabídl pomoc (jestli jsem tomu rozuměla /no jasně, že nerozuměla!/, jestli vím, co mám dělat atd.), což mě mile překvapilo :) 

Všechno to uteklo hrozně rychle, musím teď dohnat všechny články, co jsem měla v plánu, je toho ještě tolik, co vám chci ukázat :)
Přeji všem úspěšný nový rok!