středa 17. září 2014

Saturday in Uppsala

Ahoj,
každý víkend se snažím někam vyjet, na kole nebo i jinak, prostě vypadnout někam z baráku :) Přece nebudu pořád sedět doma, když už jsem tady, že jo. Přes týden se občas taky zadaří někam vyjet, ale není tolik času a je to takové víc rozlítané, však to znáte. Minulý víkend jsme s kamarády naplánovali výlet do Uppsaly. Věděli jsme o ní jen to, že je asi na půli cesty z Gävle do Stockholmu a že to asi podobné studentské město jako to naše. 

Vyrazili jsme na vlak asi kolem sedmé ráno, jízdenky jsme sehnali celkem dobře, za necelých 100kr. Po cestě nás začal trochu polívat pot (velmi obrazně řečeno!), protože na to, jak bylo ráno v Gävle krásně, po ani ne půlhodině cesty se začalo dost zatahovat, sluníčko nikde, všude samá mlha. No to bude fakt super výlet. 
Cesta do Uppsaly trvala necelou hodinu a půl. Po příjezdu jsme samozřejmě nejprve zamířili do informačního centra jako správní turisti, pobrali nejrůznější mapy a průvodce a vyrazili na prohlídku města. Už od rána jsme byli trochu přešlí, jakoby unavení, nejspíš z toho počasí, fakt jsme byli celkem naštvaní, že u nás bylo tak krásně a tady, o pár desítek kiláků dál je takhle hnusně. No, třeba se to vybere během dne.
Je fakt, že město nevypadalo zdaleka tak přívětivě, když nesvítilo sluníčko, proto nemám tak pěkné fotky, přece jen pod mrakem se špatně fotí.
Prohlédli jsme si katedrálu - ta byla opravdu krásná, tak vysoká, že se mi ani nevlezla celá do záběru :) Vevnitř celkem klasická, ale překvapil mě tam takový velký červený svítící nápis (nepamatuju si přesně, co tam bylo, prostě něco o Bohu) hned u oltáře, podobný těm, co bývají nad night cluby - no, fakt se to tam moc nehodilo, nevím, co tím zamýšleli. Pak jedno průčelí měli nasvícené tak, že to tvořilo dojem pohybující vodní hladiny - taky celkem moderní pojetí, ale aspoň to nesvítilo na kilometry daleko. 

 



Vyrazili jsme ke staré budově univerzity, kde jsme si dali malý piknik. Pomalu začalo vylízat sluníčko, což nám trochu zvedlo náladu a dodalo síly do dalšího průzkumu. 


Pak jsme se vydali do kopce ke hradu. Ten mě osobně nějak extra nezaujal. Takový klasický růžový velký barák, žádné velké zdobení, nádvoří teda celkem pěkné, ale toť vše. Zrovna bylo zataženo, plus jsem dostala jako obvykle šílenou alergii (to mi hned začnou slzet oči a smrkám), takže jsem na focení neměla čas ani náladu. Ale hned pod hradem jsem si aspoň odlovila kešku, takže mise splněna :) 
Vydupala jsem si, že chci aspoň do jednoho muzea - ostatní, co tam byli se mnou, nejsou moc "muzejní" typy, ale oznámila jsem jim, že prostě aspoň jedno se mnou přetrpí a hotovo :) Takže jsme vyrazili směrem pod hrad, kde měla být velká botanická zahrada a za ní nové budovy univerzity i s přidruženým přírodovědným muzeem. Zahrady byly krásné, botanická část teda byla spíš miniaturní, pár zapíchlých cedulek s latinskými názvy nějakých rostlinek a hotovka, nevím no, přišlo mi, že i v Olomouci máme lepší :D Ale jinak nádhera, uprostřed fontána, všude hezky upravené stromky a samozřejmě bezchybný trávník.

 


Muzeum jsme sice po chvíli našli, k mému nemilému překvapení ale bylo zavřené :( A to jsem se fakt těšila, měla tam být nějaká výstava o evoluci a vývoji všech živočišných druhů. No prostě, kdo má zavřená muzea v sobotu, kdy všichni vyráží na výlety? Klasika no. Všimli jsme si ale nějaké cedule, která říkala o nějaké přechodné výstavě, nejspíš něco s houbama (on ten google translator je někdy trochu zmatenej, takže se ničemu nedá věřit na stopro). Tak že to teda zkusíme, bylo to hned ve vedlejší budově. Nakonec to bylo celkem fajn, sice malinká výstava, jen v jedné místnosti, ale hub tam bylo požehnaně a pan vystavovatel byl velice ochotný a všechno nám ukázal a vysvětlil. Některé ty hříbky byly fakt zajímavé, škoda, že jsem nestihla fotit. 
Na oběd jsme chtěli někam do levné a dobré pizzerky, což je tady celkem nemožné najít, no nakonec jsme myslím vybrali dobře. Pán sice vypadal, že ty ceny si cucá z prstu a dal by nám, co bychom si zrovna vymysleli, ale pizza byla teda obří a v ceně k tomu pití a salát, takže super deal :) Seděli jsme tam aspoň hodinu, než jsme to do sebe všichni nasoukali,  mohli jsme si zbytek nechat zabalit, ale nechtělo se nám s tím tahat ještě celé odpoledne, takže nebylo zbytí. Mezitím dokonce vylezlo slunko a město hned vypadalo trochu líp! Stavili jsme se podívat k domu Carla von Linné, zakladatele botanické a zoologické nomenklatury, který v Uppsale dlouho žil a také zemřel. Před domem měl dokonce svou sochu a krásnou velikou zahradu (ještě aby ne, se svou specializací).

 


Pak jsme pomalou procházkou vyrazili směrem k nádraží, cestou jsme narazili na moc pěkné místo u řeky, kde bylo takové větší molo, kam se dalo sednout. Nakonec jsme tam strávili snad dvě hodiny, bylo tam fakt krásně, svítilo sluníčko, krmili jsme kachny, povídali si o literatuře (nekecám :D)...

Na nádraží jsme nakonec vyrazili kolem čtvrté, s tím, že by měl jet vlak těsně po páté. Bohužel jsme trochu nestíhali, takže kamarádka navrhla, že koupí lístky pro všechny, ať se nezdržujeme u terminálů. Nejspíš něco špatně naklikala, protože když jsme nastoupili do vlaku, vyhodili nás s tím, že tohle náš vlak není, pak jsme skoro hodinu lítali po nádraží a sháněli někoho, kdo by nám poradil, co s tím. No, nesehnali. Takže jsme počkali, až přijel další vlak a zeptali se průvodčí. Koupili jsme si prostě špatný lístek, tady ve Švédsku totiž fungují dvě společnosti (něco jako teď u nás v ČR), takže lístky jsou samozřejmě u té druhé neplatné. To jsme sice věděli, ale nějak se nám podařilo si koupit lístek ne na určitý čas odjezdu, ale s hodinovou platností. Bohužel během té hodiny žádný "náš" vlak nejel. Takže paní průvodčí nám řekla, že buď si máme koupit nový lístek u té druhé společnosti, nebo musíme počkat do osmi, než pojede další vlak té, kterou jsme měli koupenou (s tím, že to, že lístek už máme propadlý, nějak ukecáme). Jelikož lístek už tak stál 160kr, nechtělo se nám platit dalších x peněz a nějak extra jsme nespěchali, takže jsme se vrátili na naše oblíbené molo a proseděli tam zbytek odpoledne :) Pak už šlo naštěstí všechno jak mělo, domů jsme dorazili kolem desáté, příjemně unavení (trochu naštvaní z toho extempore s vlakem, ale co, další zkušenost dobrá, ne?). 
Takže poučení pro příště: radši si 2x zkontrolujte, jestli máte lístek na určitý čas odjezdu a s tou společností, se kterou chcete jet, jinak si pěkně počkáte :D
Jinak se výlet povedl, až na to zavřené muzeum a nepříliš přívětivé dopolední počasí. Pokud někdy budete mít možnost, určitě se v Uppsale stavte, je to opravdu pěkné město, které stojí za prohlídku :) 

neděle 7. září 2014

The "ocean challenge" launched

Hej!
Pomalu se tu zabydluju a můj život se zase vrací k normálu :) Ve škole už nebloudím tolik jako na začátku, celkem si už i pamatuju kudy na kole do města, do školy, do obchodu atd. - kdo mě zná, chápe :D 
Minulý víkend jsem skoro celý strávila na kole, v sobotu jsme se spolužáky vyrazili kousek za město prohlédnout si okolí. No dobře, jeli jsme tam tak trochu účelově, zatím největší challenge je totiž dostat se k oceánu :) Ačkoliv jsme ve městě, které leží přímo u moře, oceán jsme zatím nespatřili. Jo, jednou jsme se dostali přímo k moři, hned při prvním menším výletu za město, tenkrát ještě autobusem, když jsme neměli kola. Nejlepší výhled na moře tam byl asi tento:

To malinké v dálce jsou poslední budovy, patřící k městu, pak už by měl být oceán. Ale prostě to není vidět. Čekali jsme, že tu budou nějaké pláže, jasně, nejsme na jihu, pochopitelně nečekám žádnou písečnou romantiku, ale přece jsme u moře! Nějaké místo, kam se chodí místní v létě koupat, tu přece musí být... No, zatím jsme ho neobjevili. Zdá se, že všechny přístupy k moři jsou zastavené průmyslovými budovami nebo nějakým jiným bincem. Prostě tady se k moři jen tak nedostanete O.o
Při tomto druhém pokusu jsme se vydali po směru řeky, ne přímo k moři, ale k místu, které nám jedna místní obyvatelka doporučila. Prý se tam místní rodiny s dětmi často chodí koupat nebo jezdí jen tak na víkendy odpočinout. No, nic takového jsme v okolí neviděli, žádnou pláž, žádné slunečníky, žádná lehátka. Tak nevím. Ale našli jsme něco jiného - jedno z nejhezčích míst, kde jsem v životě byla! Jeli jsme pořád podél řeky, když jsme narazili na takovou jakoby zátoku, kde bylo i malé molo a loučka, přímo jako stvořená pro piknik v trávě. Strávili jsme tam asi hodinu, možná dvě, jenom jsme tak seděli na mole a užívali si sluníčka a vody. Božský klid :) 



Nakonec se nám zázrakem podařilo se na x-tý pokus vyfotit samospouští tak, abychom měli aspoň jednu společnou fotku celé výletní skupinky :) Není zdaleka dokonalá, ale technika se vypiluje!

Když jsme se nabažili přírody a sluníčka, vyrazili jsme ještě dál za město. Po cestě jsme potkali koně, to jsem samozřejmě musela zastavit a celou skupinku zdržet, abych si je mohla pohladit. Ale byli krásní, větší než jsou u nás a celkem přítulní (jestli se to u koně tak dá říct) :)

Náš "najdi moře" challenge stále pokračuje, příště bude další díl :D A spoiler: byli jsme blízko!
Mějte se krásně! Hejdå!

úterý 2. září 2014

The school is coming

Hej hej!
Nový týden, nové zážitky... Tento týden mi začala škola, takže teď už to bude jen tvrdá práce a odříkání :D Ne kecám, školy sice bude asi dost, ale přece nebudeme sedět pořád doma nad knížkama ne? Dokud venku není -30°C :)

pondělí 25/8
O víkendu jsem si řekla, že už fakt nutně potřebuju kolo, jezdit pořád busem mě zaprvé neba, protože jste závislí na jízdních řádech a pořád někde čekáte, a zadruhé je to šíleně drahý (17kr za jednu jízdu se fakt dlouhodobě nevyplatí). Mají tu sice nějaké legitky za prý 300kr na měsíc, ale to se mi zdá pořád hodně, navíc kolo je aspoň nějakej sport a baví mě to :) Takže ráno jsem pěkně na deset vyrazila na otvíračku obchodu v centru, kde prodávají "second-hand" kola. Jo, tady všechny obchody (kromě marketů) otvírají v deset. Kam se hnát, že? 
Nejprve říkali, že nic nemají, pak, asi když viděli moji zoufalost, mi pan prodavač-servisák ukázal jedno, které prý mají volné. Za 600kr (což se mi zdálo jako dobrá cena, vzhledem k tomu, že spolužačky minulý týden platily 700kr). Sice žádná hitparáda a zelená není zrovna můj favorit, kdybych si mohla vybrat, ale v bojových podmínkách vezmete zavděk téměř čímkoliv, co vypadá, že chvíli vydrží pohromadě a bude pojízdné. Dokonce jsem si ještě vymrčela zvonek, prostě šel a namontoval mi ho tam. Chtěla jsem ještě i košík dopředu, protože kam chcete dát kabelku nebo nákup, že? Ukázal mi takový, co se dá zavěsit na zadní kolo, to se mi ale moc nezamlouvalo, znám váhu svojí kabelky, takhle by mě to akorát táhlo na jeden bok :D Jako kdybych věděla dopředu, že mi to dá zadarmo, tak si ho asi vezmu, ale myslela jsem si, že to budu normálně platit, i ten zvonek, tak jsem ten jeho úžasný boční košík odmítla. Pak teda, že neberou karty, jenom cash, což jsem samozřejmě netušila, takže mě nasměroval k nejbližšímu bankomatu. A že "you can cycle there if you want". Říkám, že přece ještě nemám zaplaceno a co kdybych se nevrátila. A on se jenom zasmál a že "do whatever you want". Nevím jak přesně to myslel, ale to je jak kdyby vás nechali jít z obchodu s nákupem bez placení... Samozřejmě jsem šla pěšky, ale kdybych byla odvážná, asi jsem to mohla risknout :D
Z města jsem pak jela poprvé domů na kole, paráda :) Všude tu jsou cyklostezky, přijde mi, že cyklisti tu mají snad i přednost před autama! Prostě cykloměsto, kol je tu snad víc jak lidí. 
Odpoledne jsem měla nějakou odvážnou náladu a že teda zkusím udělat sushi, Den předtím jsem tady totiž v jednom obchodě objevila suroviny na sushi za celkem slušné ceny a už před odjezdem jsem si říkala, že bych se to chtěla naučit dělat doma, protože kdo má pořád nechávat takový majlanty v sushi restauracích, že jo. Příprava byla celkem jednoduchá, asi jsem čekala větší vědu. Jako rýže napoprvé nebyla žádný zázrak, ale to chce trénink :) Kamarádům večer chutnalo, dokonce i těm, co ho jedli poprvé, takže to snad taková katastrofa nebyla. Ale příště bude líp, už mám nastudovaných x videí a rad od mojí exkluzivní sushi poradkyně :)

úterý 26/8
S holkama jsme si v pondělí večer zabookovaly prádelnu, v každém domě by tu prý měla být vlastní prádelna - já jsem ji teda v tom našem zatím nenašla, a to jsem ho už 2x celý obešla, tak nevím, asi jsem slepá nebo co. Takže zatím chodím ke kamarádce, co bydlí hned naproti (ještě, že tu je všechno tak blízko, chodit s prádlem přes půl campusu by se mi asi moc nechtělo). Zjistila jsem dokonce, že se na svůj čip dostanu i k ní do domu, i do prádelny, takže nejsem závislá na ní. V prádelně jsou dvě pračky a sušička. Dokonce i žehlicí prkno, ale žehlička ne, takže fakt jako děkujeme moc. Asi se mi nechce kupovat kvůli těm pár měsícům nová žehlička, doma máme dvě :) Takže to nějak přežijeme, budeme prostě vypadat jako zmačkaný saláty, no. Zvláštní teda je, že se nikam nedává prášek na praní, prostě tam dáte prádlo, vyberete program a hotovo. Pravděpodobně tam proudí už s vodou jednou z těch x trubic, které do pračky zezadu vedou, ale pro mě jako alergika to není nic moc nápad. Doma jsme vždycky používali různé bezfosfátové a sensitive prášky, takže mám trochu strach, abych se po tom jejich neosypala, ale zatím naštěstí ok. Ale není to tam prostě ani nikde napsané, jaký prášek používají, ale no dobře, člověk si zvykne.
Pak jsem byla v obchodě, klasika. Jak člověk nemá ze začátku doma nic, tak chvíli trvá, než nakoupíte všechno, co potřebujete - takové ty základní věci na vaření atd. 
Večer jsem se původně chystala do města, že se půjdu projít a podívat se, jak vypadá centrum potmě. Byla jsem ale celkem unavená a navíc mi nebylo moc dobře, takže jsem se byla jen projít po Sätře (náš campus) a že odlovím nějaké kešky. Nakonec jsem našla jen jednu, což mě celkem zklamalo, ale prostě to jinak nešlo! Jedna je kousek ode mě, ale v lese, a tam jsem večer samotná jít nechtěla, další u kruháče, kde pořád jezdí plno aut, takže se tam musí max tak v noci, při snaze zdolat další jsem uklouzla na kamenech a narazila si zadek :D Takže první lov nic moc, ale to se časem určitě zlepší!

středa 27/8
Ráno jsme s holkama vyrazily do lesa, který máme hned u campusu, na hříbky. No jo, Češi :) Čekaly jsme, jak nám nebudou stačit tašky, a ono houby. Teda právě že žádný houby! Úplně vymeteno, Švédi asi nemají co jinýho na práci než vyplívat všechny lesy, aby na nás nic nezbylo. A těch pár chudáčků, co jsme potkaly, bylo všechno červavé, takže jsme se sklopenýma ušima po asi dvou hodinách vyrazily zpátky. Daly jsme si aspoň nějaké borůvky, těch tam bylo dost a prý tu je povolené sbírat veškeré berries, co si člověk zamane :)
Odpoledne jsem měla první hodinu švédštiny. Vyučující je fakt sympatická, jak už jsem psala, ale asi to bude pěknej záhul. Angličtinu má krásnou, to se musí nechat, ale jede hrozně rychle! Přišlo mi, že co jsme udělali za první hodinu, bych se u nás učila třikrát dýl, pomalu ani neumíme pozdravit, ale hlavně že už víme, jaké mají typy sloves, časy atd. :D Co se týká samotného jazyka, je fakt hodně těžký, jestli mi zase někdo bude kňourat, jak je angličtina těžká, pošlu ho sem :D Prý je to ale trochu podobné němčině, přijde mi, že Němci mají i lepší výslovnost, že jim to jde vyslovovat tak nějak přirozeně, narozdíl od nás, kdy musíme přemýšlet nad každým písmenkem. Jinak je to ale jazyk zajímavý, obzvlášť pro mě jako bývalého studenta lingvistiky :) Baví mě na tom hlavně porovnávat různé gramatické jevy, jak to mají tady, jak v češtině, v angličtině a jak ve francouzštině (z toho mála, co si pamatuju). Na švédštinu a některé zajímavosti okolo ní ještě určitě bude článek ;)
Večer jsme vyrazili na party do klubu u školy. Hned u vstupu mě naštvali, protože mi vyhodili láhev, kterou jsem si zapomněla vyndat z kabelky a kterou jsem měla na pití do školy. Hm, tak super, zítra budu o žízni, fakt dík, vždyť tam bylo jen malinko vody! Samotný klub je rozdělený na dvě velké místnosti, v každé hraje jiná hudba. Je zvláštní, že ačkoliv v obou to hraje hodně nahlas, jakmile vejdete, neslyšíte vůbec nic z té druhé. Asi nějaká zvuková clona nebo co. Každopádně jsem se zase utvrdila, že fakt nepatřím moc k těm party people. Nevím jestli to je věkem, asi trochu jo, ale nikdy mě takové velké party moc nebraly, to je fakt. Po půlhodině jsem měla silnou potřebu vypadnout. Moc hlasitá hudba, že které mě akorát bolela hlava, úplně šílené lasery, kdy jsem pak hodinu nic neviděla, všude kolem opilí lidi, věčně do vás strkající a otravující, drahé pití a tak. Když jsem ale zaplatila vstupné, tak jsem si říkala, že aspoň chvíli vydržím. Další den jsem ale měla vstávat ráno brzo, tak jsem to nechtěla nějak extra protahovat. Kolem jedné jsme to zabalili, teda jen část naší skupinky, zbytek zůstal. Udělali jsme si pěknou procházku do Sätry, asi za půl hodinky jsme byli doma :) 

čtvrtek 28/8
Ráno jsem musela brzo vstávat, na 9 jsem měla první přednášku na mém oboru - Environmental geography. Jak jsem záhy zjistila, ocitla jsem se ve třídě samých Švédů, jsem tam jediný erasmák. No, to bude ještě zajímavý. Vyučující je sice fakt milej a ochotnej, pořád se mě ptá, jestli je všechno ok, všemu rozumím a tak... Ale stejně, občas prostě prohodí něco určitě strašně vtipnýho ve švédštině, začne debata se studenty a jsem úplně mimo. Plus se mě pořád ptá, jak to a to máme u nás v Česku. Dlouho jsem si nepřipadala tak blbě. Každej tam na mě kouká jako na zvířátko v akváriu. Hned po přednášce jsme měli cvičení, kde jsem se naučila něco moc užitečnýho - RefWorks. Nevím, jestli to znáte, ale pokud občas píšete nějakou esej nebo článek, najděte si to, může se to dost hodit :)
Zbytek dne jsem strávila doma, nějak mě ta škola unavila za ty dva dny :) Večer klasické posezení se spolužáky.

pátek 29/8
Od rána až do odpoledne mě čekala první přednáška a cvičení z kartografie. Vyučující je taky super, všichni jsou tu hrozně milí, když za nimi přijdete a potřebujete se na něco zeptat nebo se poradit. Jak jsem zjistila, je to celkem velká ryba v mém oboru, je dokonce v čele jedné z komisí ICA (Mezinárodní kartografická společnost)! Bohužel mu občas nějaké slovíčko nerozumím, musím se fakt hodně soustředit, abych mu porozuměla - má silný japonskočínský přízvuk. Ale to je určitě otázka zvyku, časem si na tenhle typ angličtiny snad navyknu :) 
Vypadá to, že se tu fakt něco nového naučím, což jsem hrozně ráda! Měla jsem trochu obavy, aby se předměty moc nepřekrývaly s tím, co jsem měla u nás, ale zatím to vypadá super :) Sice někdy je náročné vstřebat to, jak to tady chodí, mají některé věci úplně jinak než u nás, i přístup je trochu jiný, navíc asi pět platforem, které musíte pořád hlídat, protože schedule se může kdykoliv změnit, můžete být v jiné místnosti atd. Ze začátku je z toho člověk trochu zmatený, ale to je zase jenom o zvyku, už se těším, až se nebudu muset koukat do mapy školy pokaždé, když hledám učebnu :D
Večer byla další party, já ale nešla, zaprvé jsem moc neměla náladu (po minulé zkušenosti s laserama :D) a zadruhé jsem byla fakt hodně unavená. Dali jsme si teda doma pár drinků a šla jsem spát. Klasickej páteční večer no  :D

Skoro celý víkend jsem strávila s ostatními na kolech, udělali jsme spoustu fotek, krásná příroda a tak... Ale o tom zase příště :) 
Mějte se!