Hej hej!
Nový týden, nové zážitky... Tento týden mi začala škola, takže teď už to bude jen tvrdá práce a odříkání :D Ne kecám, školy sice bude asi dost, ale přece nebudeme sedět pořád doma nad knížkama ne? Dokud venku není -30°C :)
pondělí 25/8
O víkendu jsem si řekla, že už fakt nutně potřebuju kolo, jezdit pořád busem mě zaprvé neba, protože jste závislí na jízdních řádech a pořád někde čekáte, a zadruhé je to šíleně drahý (17kr za jednu jízdu se fakt dlouhodobě nevyplatí). Mají tu sice nějaké legitky za prý 300kr na měsíc, ale to se mi zdá pořád hodně, navíc kolo je aspoň nějakej sport a baví mě to :) Takže ráno jsem pěkně na deset vyrazila na otvíračku obchodu v centru, kde prodávají "second-hand" kola. Jo, tady všechny obchody (kromě marketů) otvírají v deset. Kam se hnát, že?
Nejprve říkali, že nic nemají, pak, asi když viděli moji zoufalost, mi pan prodavač-servisák ukázal jedno, které prý mají volné. Za 600kr (což se mi zdálo jako dobrá cena, vzhledem k tomu, že spolužačky minulý týden platily 700kr). Sice žádná hitparáda a zelená není zrovna můj favorit, kdybych si mohla vybrat, ale v bojových podmínkách vezmete zavděk téměř čímkoliv, co vypadá, že chvíli vydrží pohromadě a bude pojízdné. Dokonce jsem si ještě vymrčela zvonek, prostě šel a namontoval mi ho tam. Chtěla jsem ještě i košík dopředu, protože kam chcete dát kabelku nebo nákup, že? Ukázal mi takový, co se dá zavěsit na zadní kolo, to se mi ale moc nezamlouvalo, znám váhu svojí kabelky, takhle by mě to akorát táhlo na jeden bok :D Jako kdybych věděla dopředu, že mi to dá zadarmo, tak si ho asi vezmu, ale myslela jsem si, že to budu normálně platit, i ten zvonek, tak jsem ten jeho úžasný boční košík odmítla. Pak teda, že neberou karty, jenom cash, což jsem samozřejmě netušila, takže mě nasměroval k nejbližšímu bankomatu. A že "you can cycle there if you want". Říkám, že přece ještě nemám zaplaceno a co kdybych se nevrátila. A on se jenom zasmál a že "do whatever you want". Nevím jak přesně to myslel, ale to je jak kdyby vás nechali jít z obchodu s nákupem bez placení... Samozřejmě jsem šla pěšky, ale kdybych byla odvážná, asi jsem to mohla risknout :D
Z města jsem pak jela poprvé domů na kole, paráda :) Všude tu jsou cyklostezky, přijde mi, že cyklisti tu mají snad i přednost před autama! Prostě cykloměsto, kol je tu snad víc jak lidí.
Odpoledne jsem měla nějakou odvážnou náladu a že teda zkusím udělat sushi, Den předtím jsem tady totiž v jednom obchodě objevila suroviny na sushi za celkem slušné ceny a už před odjezdem jsem si říkala, že bych se to chtěla naučit dělat doma, protože kdo má pořád nechávat takový majlanty v sushi restauracích, že jo. Příprava byla celkem jednoduchá, asi jsem čekala větší vědu. Jako rýže napoprvé nebyla žádný zázrak, ale to chce trénink :) Kamarádům večer chutnalo, dokonce i těm, co ho jedli poprvé, takže to snad taková katastrofa nebyla. Ale příště bude líp, už mám nastudovaných x videí a rad od mojí exkluzivní sushi poradkyně :)
úterý 26/8
S holkama jsme si v pondělí večer zabookovaly prádelnu, v každém domě by tu prý měla být vlastní prádelna - já jsem ji teda v tom našem zatím nenašla, a to jsem ho už 2x celý obešla, tak nevím, asi jsem slepá nebo co. Takže zatím chodím ke kamarádce, co bydlí hned naproti (ještě, že tu je všechno tak blízko, chodit s prádlem přes půl campusu by se mi asi moc nechtělo). Zjistila jsem dokonce, že se na svůj čip dostanu i k ní do domu, i do prádelny, takže nejsem závislá na ní. V prádelně jsou dvě pračky a sušička. Dokonce i žehlicí prkno, ale žehlička ne, takže fakt jako děkujeme moc. Asi se mi nechce kupovat kvůli těm pár měsícům nová žehlička, doma máme dvě :) Takže to nějak přežijeme, budeme prostě vypadat jako zmačkaný saláty, no. Zvláštní teda je, že se nikam nedává prášek na praní, prostě tam dáte prádlo, vyberete program a hotovo. Pravděpodobně tam proudí už s vodou jednou z těch x trubic, které do pračky zezadu vedou, ale pro mě jako alergika to není nic moc nápad. Doma jsme vždycky používali různé bezfosfátové a sensitive prášky, takže mám trochu strach, abych se po tom jejich neosypala, ale zatím naštěstí ok. Ale není to tam prostě ani nikde napsané, jaký prášek používají, ale no dobře, člověk si zvykne.
Pak jsem byla v obchodě, klasika. Jak člověk nemá ze začátku doma nic, tak chvíli trvá, než nakoupíte všechno, co potřebujete - takové ty základní věci na vaření atd.
Večer jsem se původně chystala do města, že se půjdu projít a podívat se, jak vypadá centrum potmě. Byla jsem ale celkem unavená a navíc mi nebylo moc dobře, takže jsem se byla jen projít po Sätře (náš campus) a že odlovím nějaké kešky. Nakonec jsem našla jen jednu, což mě celkem zklamalo, ale prostě to jinak nešlo! Jedna je kousek ode mě, ale v lese, a tam jsem večer samotná jít nechtěla, další u kruháče, kde pořád jezdí plno aut, takže se tam musí max tak v noci, při snaze zdolat další jsem uklouzla na kamenech a narazila si zadek :D Takže první lov nic moc, ale to se časem určitě zlepší!
středa 27/8
Ráno jsme s holkama vyrazily do lesa, který máme hned u campusu, na hříbky. No jo, Češi :) Čekaly jsme, jak nám nebudou stačit tašky, a ono houby. Teda právě že žádný houby! Úplně vymeteno, Švédi asi nemají co jinýho na práci než vyplívat všechny lesy, aby na nás nic nezbylo. A těch pár chudáčků, co jsme potkaly, bylo všechno červavé, takže jsme se sklopenýma ušima po asi dvou hodinách vyrazily zpátky. Daly jsme si aspoň nějaké borůvky, těch tam bylo dost a prý tu je povolené sbírat veškeré berries, co si člověk zamane :)
Odpoledne jsem měla první hodinu švédštiny. Vyučující je fakt sympatická, jak už jsem psala, ale asi to bude pěknej záhul. Angličtinu má krásnou, to se musí nechat, ale jede hrozně rychle! Přišlo mi, že co jsme udělali za první hodinu, bych se u nás učila třikrát dýl, pomalu ani neumíme pozdravit, ale hlavně že už víme, jaké mají typy sloves, časy atd. :D Co se týká samotného jazyka, je fakt hodně těžký, jestli mi zase někdo bude kňourat, jak je angličtina těžká, pošlu ho sem :D Prý je to ale trochu podobné němčině, přijde mi, že Němci mají i lepší výslovnost, že jim to jde vyslovovat tak nějak přirozeně, narozdíl od nás, kdy musíme přemýšlet nad každým písmenkem. Jinak je to ale jazyk zajímavý, obzvlášť pro mě jako bývalého studenta lingvistiky :) Baví mě na tom hlavně porovnávat různé gramatické jevy, jak to mají tady, jak v češtině, v angličtině a jak ve francouzštině (z toho mála, co si pamatuju). Na švédštinu a některé zajímavosti okolo ní ještě určitě bude článek ;)
Večer jsme vyrazili na party do klubu u školy. Hned u vstupu mě naštvali, protože mi vyhodili láhev, kterou jsem si zapomněla vyndat z kabelky a kterou jsem měla na pití do školy. Hm, tak super, zítra budu o žízni, fakt dík, vždyť tam bylo jen malinko vody! Samotný klub je rozdělený na dvě velké místnosti, v každé hraje jiná hudba. Je zvláštní, že ačkoliv v obou to hraje hodně nahlas, jakmile vejdete, neslyšíte vůbec nic z té druhé. Asi nějaká zvuková clona nebo co. Každopádně jsem se zase utvrdila, že fakt nepatřím moc k těm party people. Nevím jestli to je věkem, asi trochu jo, ale nikdy mě takové velké party moc nebraly, to je fakt. Po půlhodině jsem měla silnou potřebu vypadnout. Moc hlasitá hudba, že které mě akorát bolela hlava, úplně šílené lasery, kdy jsem pak hodinu nic neviděla, všude kolem opilí lidi, věčně do vás strkající a otravující, drahé pití a tak. Když jsem ale zaplatila vstupné, tak jsem si říkala, že aspoň chvíli vydržím. Další den jsem ale měla vstávat ráno brzo, tak jsem to nechtěla nějak extra protahovat. Kolem jedné jsme to zabalili, teda jen část naší skupinky, zbytek zůstal. Udělali jsme si pěknou procházku do Sätry, asi za půl hodinky jsme byli doma :)
čtvrtek 28/8
Ráno jsem musela brzo vstávat, na 9 jsem měla první přednášku na mém oboru - Environmental geography. Jak jsem záhy zjistila, ocitla jsem se ve třídě samých Švédů, jsem tam jediný erasmák. No, to bude ještě zajímavý. Vyučující je sice fakt milej a ochotnej, pořád se mě ptá, jestli je všechno ok, všemu rozumím a tak... Ale stejně, občas prostě prohodí něco určitě strašně vtipnýho ve švédštině, začne debata se studenty a jsem úplně mimo. Plus se mě pořád ptá, jak to a to máme u nás v Česku. Dlouho jsem si nepřipadala tak blbě. Každej tam na mě kouká jako na zvířátko v akváriu. Hned po přednášce jsme měli cvičení, kde jsem se naučila něco moc užitečnýho - RefWorks. Nevím, jestli to znáte, ale pokud občas píšete nějakou esej nebo článek, najděte si to, může se to dost hodit :)
Zbytek dne jsem strávila doma, nějak mě ta škola unavila za ty dva dny :) Večer klasické posezení se spolužáky.
pátek 29/8
Od rána až do odpoledne mě čekala první přednáška a cvičení z kartografie. Vyučující je taky super, všichni jsou tu hrozně milí, když za nimi přijdete a potřebujete se na něco zeptat nebo se poradit. Jak jsem zjistila, je to celkem velká ryba v mém oboru, je dokonce v čele jedné z komisí ICA (Mezinárodní kartografická společnost)! Bohužel mu občas nějaké slovíčko nerozumím, musím se fakt hodně soustředit, abych mu porozuměla - má silný japonskočínský přízvuk. Ale to je určitě otázka zvyku, časem si na tenhle typ angličtiny snad navyknu :)
Vypadá to, že se tu fakt něco nového naučím, což jsem hrozně ráda! Měla jsem trochu obavy, aby se předměty moc nepřekrývaly s tím, co jsem měla u nás, ale zatím to vypadá super :) Sice někdy je náročné vstřebat to, jak to tady chodí, mají některé věci úplně jinak než u nás, i přístup je trochu jiný, navíc asi pět platforem, které musíte pořád hlídat, protože schedule se může kdykoliv změnit, můžete být v jiné místnosti atd. Ze začátku je z toho člověk trochu zmatený, ale to je zase jenom o zvyku, už se těším, až se nebudu muset koukat do mapy školy pokaždé, když hledám učebnu :D
Večer byla další party, já ale nešla, zaprvé jsem moc neměla náladu (po minulé zkušenosti s laserama :D) a zadruhé jsem byla fakt hodně unavená. Dali jsme si teda doma pár drinků a šla jsem spát. Klasickej páteční večer no :D
Skoro celý víkend jsem strávila s ostatními na kolech, udělali jsme spoustu fotek, krásná příroda a tak... Ale o tom zase příště :)
Mějte se!
Žádné komentáře:
Okomentovat