And what about school?

Hej,

spousta lidí se mě už ptala, proč tu nemám něco o škole - sbírala jsem poznatky a zkušenosti :) Nedávno, když ještě bylo venku celkem pěkně, jsem si udělala procházku po campusu a udělala pár fotek, ať mám i dokumentaci.

Univerzita, na kterou tu chodím, se jmenuje Högskolan i Gävle, jednoduše to znamená něco jako Vysoká škola v Gävle. Areál se skládá z několika "husů" (domů), není to jako třeba u nás v Olomouci, kde se budovy univerzity nachází na různých místech, většinou podle fakult. Tady je všechno pěkně dohromady v jednom. Přijde mi ale, že na nějaké fakulty si tu moc nehrají, ale když vejdete do jednotlivých husů, hned vidíte, jaký asi obor se tu vyučuje - na chodbách můžete vidět vitríny s chudáky vycpanými zvířátky, s vyvěšenými mapami, různými fyzikálními experimenty nebo modely domků. 

Tady vidíte přibližně plánek celého areálu. Nahoře uprostřed jsou hlavní vchodové budovy, takové rozcestníky. Ta velká půlkruhová budova pod nimi je knihovna - ale k té se dostanu později. Budovy, které se nachází ve spodní části areálu, jsem zatím neměla to štěstí navštívit. Ale ne, jednou vlastně jo! Když jsme byli na první studentské party. Je to podivné, ale jo, tady mají "klub" přímo v campusu. Navíc přes den funguje myslím jako nějaká konferenční hala. Večer tam rozsvítí pár bodovek, otevřou bar, nahodí repráky a hotovo. 

Bohužel, husy nejsou pojmenované podle fakult nebo kateder, ale podle čísel. Celé to číslování je tu dost zvláštní, najdete tu jak hus 1, tak třeba 99. Což mi přijde dost divné, určitě tam totiž není 99 baráků, tím jsem si jistá. Tak trochu mi to připomíná Bradavice s jejich tajemnými chodbami a komnatami :) Naštěstí alespoň všude najdete čísla husů se šipkami, takže aspoň orientačně víte, kam zamířit. Šipky vás ale třeba vedou 5 minut a přijde vám, že chodíte pořád dokola - jak říkám, celé tohle číslování je fakt divný. Ale zatím jsem naštěstí pokaždé dřív nebo později trefila, kam jsem potřebovala, takže asi to tvořil někdo chytrej :)

  

hlavní vchodové budovy

Celý areál školy se nachází na krásném místě hned u velkého městského parku Boulognerskogen, takže pokaždé, když jedu do školy, projíždím právě tímto parkem a vždycky mám sto chutí se zastavit a chvilku se jen tak kochat tou nádhernou přírodou kolem. Je to strašně zvláštní, přejedete křižovatku, velkou bránou vjedete do parku a připadáte si jako někde úplně jinde, rozhodně ne pár set metrů od centra, spíš jako někde uprostřed přírody na venkově. Všude kolem vysoké košaté stromy, a hlavně samá voda! Jezero, řeka, zdymadla,... Prostě krása.  

                                         ne to opravdu není někde uprostřed lesa :) ale u jezera v parku!

 

                                                            to stejné místo dnes - podzim v plném proudu :)

                                          

u zdymadla v parku - v dálce je vidět malý "ostrůvek" (kde je 

                               moc pěkně a pořád je tam spousta lidí - takže tu keš prostě nikdy neodlovíte! :D)

                                     

                                                kachničky a jejich revír - vždycky je tu potkáte

                                     
                                   brána do parku - tady vyfocená zrovna při light festivalu (o tom jindy)

Co se týká školy samotné, není to žádná historická stavba, univerzita tu byla založena v roce 1977. Za tu dobu se ale stala jednou z nejvýznamnějších vysokých škol v zemi, ale je známá také všude po světě, hlavně díky svým výzkumným pracovištím. A z mého pohledu i díky kvalitnímu vybavení a samozřejmě vynikajícím vyučujícím :)

Hlavní budova původně sloužila jako muniční sklad, což je na některých detailech stále poznat. Dveře jsou tu skoro všechny šíleně, ale šíleně těžké! Když jdete po ránu do školy, celí rozespalí a rozlámaní, ideální věc na probrání. Ve spodních patrech jsou dokonce některé dveře vyloženě jako pancéřové, ty, co jsem zatím viděla, byly otevřené, jakoby jen pro okrasu, ale i tak to ve vás vyvolá takové zvláštní pocity, jako byste právě procházeli opravdu tím skladem válečné munice. Všechny dveře do učeben jsou samozřejmě zrenovované, i tak jsou ale překvapivě hrozně těžké, kovové, prostě neprůstřelné :) Navíc uprostřed je vždycky takové malé kulaté okýnko, což se ale celkem hodí. Zaprvé zevnitř vidíte, kdo chodí kolem, ale hlavně vidíte vy zvenku dovnitř, což často uvítám když hledám učebnu. Kouknu, jestli u katedry sedí ten správný vyučující a problém vyřešen. Prostě dost praktická věc, už se vám nikdy nestane, že vlezete do špatné třídy a musíte trapně vycouvat ven :)

Co se taky dost hodí, jsou takové super stolky s "lavičkami" a lampičkami na chodbách, kde studenti často sedávají buď před začátkem výuky, nebo jen tak a pracují na společných projektech, úkolech apod. 

Taky se mi moc líbí, že na chodbách jsou vystavené různé studentské práce, projekty atd. Mohlo by se to zdát jako v mateřské školce, ale většina těch věcí je fakt krásně udělaná a kolikrát se zastavím a jen koukám :) 

klasická školní chodba - vlevo "odpočívací" stoly pro studenty, vpravo učebny

Taky mě dost překvapil bezpečnostní systém, který tady ve škole mají. Každý student dostane  na začátku kartičku, na kterou se má dostat kdykoliv, čili 24/7, do školy, do knihovny atd. Bohužel, moje kartička (a co jsem slyšela tak nejen moje), někdy zlobí a nechce mě pustit do učeben. O půlnoci do školy jsem fakt ještě jít nezkoušela, takže těžko říct, jak by fungovala na vchodové dveře. Jinak vstup do každé učebny je taky na kartu (ke které máte i čtyřmístný kód, který musíte zadat), jinak se dovnitř prostě nedostanete. A to nejen do učeben s nějakým IT vybavením, ale i do klasických tříd. Co je ale opravdu zvláštní, je systém otevírání dveří zevnitř učebny. Vedle dveří je takový vypínač, vypadá jako ten klasický na rozsvícení světla. Ten zmáčknete a pak se vám teprve uvolní zámek ve dveřích. Chvíli mi trvalo si zvyknout, že nestačí prostě zabrat za dveře, párkrát jsem si skoro nabila nos :) Dokonce v některých učebnách se ani nedostanete ven, můžete mačkat jak chcete a nic. Musí vám otevřít vyučující se svou kartou a kódem, jinak máte smůlu. Už se nám i stalo, že nás to v učebně zamklo a nechtělo pustit ven, a to tam byl i ten vyučující, jeho karta nefungovala. A to se mi zrovna chtělo hrozně na záchod. Fakt příjemná situace... 

Ve sklepním patře je to takové zvláštní, ty těžké kovové dveře plus dlouhé prázdné chodby... K tomu jsou tam všude pomalované zdi, občas ale fakt pěkné věci, to se musí nechat!

sklepní patro

příklady modelů domků, které jsou zrovna teď vystaveny v jedné z chodeb

Co se týká knihovny, tak ta je prostě boží, jinak se to nedá říct. Zaprvé je zajímavě architektonicky udělaná, byla zrekonstruovaná před pár lety, takže všechno je nové a moderní. Vybavení taky špičkové, a jak je vidět na fotkách, má tři patra, v každém desítky regálů. V přízemí jsou především regály s učebnicemi a časopisy a přístroje na půjčování a vracení knih. V prvním patře je většina regálů s ostatní literaturou, část s počítači, kopírky, takové malé "kabinky" pro klidné čtení a studování a několik tzv. quiet rooms. To mi přijde jako úplně super nápad - jsou to takové malé místnosti s jedním velkým stolem a několika židlemi kolem něj a jsou zvukotěsné, takže se tam zavřete, když potřebujete absolutní klid (jinak se tam totiž celkem diskutuje, takže úplný klid nemáte nikdy) nebo se tam naopak schází skupinky studentů, kteří řeší nějaké společné úkoly a potřebují na to klid, aby je nerušili lidé zvenku a naopak aby oni svou bouřlivou diskuzí nerušili ostatní. "Pobyt" v quiet roomu si musíte minimálně půl hodiny dopředu zabookovat, a je fakt, že většinou když jdu kolem, je všude plno. 

Další zajímavá věc v knihovně (samozřejmě kromě toho kvanta knih) je systém půjčování a vracení knih. Možná to není nic zvláštního, ale já to od nás neznám, takže jsem poprvé koukala jak péro z gauče, jak to jako funguje. Jsou to takové stolky s počítači, uprostřed stolku je díra, tam strčíte svoji školní kartu, počítač vám rovnou načte váš účet, ukáže, co máte půjčené atd. Pokud si půjčujete knížky, položíte je na takovou červenou podložku uprostřed stolku a samo vám to načte všechny informace. Jako dobrý, s jednou knížkou jsem si říkala, že tam asi je nějaká fotobuňka, která načte ten čárový kód nebo něco. Pak jsem ale zkusila knížku dát z opačné strany a zase to šlo. Hustý. Měla jsem takhle asi šest knížek, a jak mě tam paní knihovnice chvíli pozorovala, došla ke mně a říká, že to tam můžu dát celé naráz. Jak jako naráz? To jako nějak načte? Hodila tam celou tu hromádku a během vteřiny to bylo všechno načtené v počítači. Magic! Nechápu prostě. Kdyby tam byla přece ta fotobuňka, jak by vzala kód z knížky úplně navrchu? Fakt netuším jak to funguje, ale je to prostě hustý. Chápete, zrychlení, zjednodušení a tak, prostě efektivita na max. 

 pohled na knihovnu zboku

první patro - vpravo dveře do quite rooms

"kabinky" ke čtení (fakt pohodlné, celé plyšové! :))

tady často sedívám u počítače - s výhledem na hlavní budovu a campus

kouzelné půjčovací stolečky :)

Campus je celkem velký, se spoustou stromů (překvapivě), laviček, chodníčků,... Teď na podzim je to snad ještě hezčí, i když zase si člověk už moc nemůže sednout na sluníčko a vyhřívat se. Na druhou stranu to přímo vybízí ke krátkým procházkám v přestávkách mezi hodinami. Opravdu moc hezky udělané okolí, taky bych něco takového uvítala na UP :)

Co se týká výuky, semestr tu mají rozdělený navíc ještě do dvou tzv. periods, slovo semestr tu v podstatě vůbec nepoužívají, prostě period one, period two atd. Čili teď, v period 1, mám dva předměty na oboru geomatics (environmental geography a cartography) a navíc švédštinu. V period 2 budu mít zase dva předměty, švédštinu podle toho, jak se rozmyslím. Přijde mi to asi lepší, sice máme výuku pak víc nahuštěnou do menšího časového úseku (v ČR míváme 13 výukových týdnů, tady je 8), takže hodiny jsou delší, ale aspoň se vám toho pak nemotá tolik dohromady a máte čas se víc soustředit na předměty, které zrovna máte. Škola tu obecně začíná dřív, začali jsme vlastně už třetí týden v srpnu, čili period 1 končí za chvíli, příští týden máme poslední výuku, pak asi týden volno na učení a poslední týden v říjnu už mám zkoušky. Pak bude tak týden až dva volno (zatím nemám přesný rozvrh), a pak začne další period a další předměty. 

Zkoušky zatím nemůžu posoudit, jak se liší od těch našich, to mě teprve čeká. Co jsem ale slyšela, tak tu prý mívají spíše písemné testy, dokonce jsem jednou byla i ve zkouškové místnosti a vypadá to tam úplně jako v těch amerických filmech - takové ty malé stolečky po jednom, velké hodiny vepředu... A prý zkouška běžně trvá i 5 hodin! Nechápu. Co tam jako budu 5 hodin dělat? A i kdyby, nevydržím tak dlouho v kuse psát! Ach jo, to bude vtipný. Jo a prý ty kratší mívají JEN 3 hodiny. Dík moc! V prváku jsem měla asi nejdelší zkoušku v životě necelý tři hodiny a stačilo. Jsem fakt zvědavá, jak tohle bude v praxi vypadat. Úplně si představuju takové ty klasické scény z těch teenagerovských amerických komedií, jak tam všichni usilovně začnou psát 5 minut před koncem, pak nestíhají, něco tam zaškrtají a hotovo :D 

Jinak tu hodně jedou v různých "projektech", ať už skupinových nebo individuálních. Můžete se skoro vsadit, že v jakémkoliv předmětu tady budete muset dělat nějaký projekt. A většinou je to samozřejmě na x času a má to velkou váhu na známku, takže se u toho zadrbete na nejdýl. Což by mi zase tak nevadilo, akorát že vy vlastně ani pořádně nevíte, co po vás chcou. V lepším případě máte nějaké sepsané zadání, v horším nic. A já fakt netuším, jak to tady chodí, jak mají vypadat úvodní stránky, jaké formátování atd. To bude teda taky zajímavý, taková trošku loterie, jestli se zrovna trefíte tak, aby se jim to líbilo. každopádně je to ale věc, která vás hrozně moc naučí, mě to vždycky bavilo, dělat různé tyhle projekty. Super je, že nemám úplně přesně dané, co musím dělat, v jednom předmětu jsem si téma mohla vybrat úplně jakékoliv podle sebe, v tom druhém musíme vytvořit webové stránky sice s určitým obsahem, ale každý to bude mít trochu jiné, můžeme tam psát v podstatě cokoliv, struktura není jasně daná. Takže konečně trochu kreativity :) Snad se zadaří, zatím naštěstí všechno celkem vychází. 

Tak, to by bylo zatím asi tak všechno, co mě k tomuto tématu napadá, určitě se k němu ještě v průběhu vrátím, až si zase všimnu něčeho divného :)

Díky, že jste vydrželi tak dlouhý článek a mějte se krásně!

Saturday in Uppsala

Ahoj,

každý víkend se snažím někam vyjet, na kole nebo i jinak, prostě vypadnout někam z baráku :) Přece nebudu pořád sedět doma, když už jsem tady, že jo. Přes týden se občas taky zadaří někam vyjet, ale není tolik času a je to takové víc rozlítané, však to znáte. Minulý víkend jsme s kamarády naplánovali výlet do Uppsaly. Věděli jsme o ní jen to, že je asi na půli cesty z Gävle do Stockholmu a že to asi podobné studentské město jako to naše. 

Vyrazili jsme na vlak asi kolem sedmé ráno, jízdenky jsme sehnali celkem dobře, za necelých 100kr. Po cestě nás začal trochu polívat pot (velmi obrazně řečeno!), protože na to, jak bylo ráno v Gävle krásně, po ani ne půlhodině cesty se začalo dost zatahovat, sluníčko nikde, všude samá mlha. No to bude fakt super výlet. 

Cesta do Uppsaly trvala necelou hodinu a půl. Po příjezdu jsme samozřejmě nejprve zamířili do informačního centra jako správní turisti, pobrali nejrůznější mapy a průvodce a vyrazili na prohlídku města. Už od rána jsme byli trochu přešlí, jakoby unavení, nejspíš z toho počasí, fakt jsme byli celkem naštvaní, že u nás bylo tak krásně a tady, o pár desítek kiláků dál je takhle hnusně. No, třeba se to vybere během dne.

Je fakt, že město nevypadalo zdaleka tak přívětivě, když nesvítilo sluníčko, proto nemám tak pěkné fotky, přece jen pod mrakem se špatně fotí.

Prohlédli jsme si katedrálu - ta byla opravdu krásná, tak vysoká, že se mi ani nevlezla celá do záběru :) Vevnitř celkem klasická, ale překvapil mě tam takový velký červený svítící nápis (nepamatuju si přesně, co tam bylo, prostě něco o Bohu) hned u oltáře, podobný těm, co bývají nad night cluby - no, fakt se to tam moc nehodilo, nevím, co tím zamýšleli. Pak jedno průčelí měli nasvícené tak, že to tvořilo dojem pohybující vodní hladiny - taky celkem moderní pojetí, ale aspoň to nesvítilo na kilometry daleko. 

 

Vyrazili jsme ke staré budově univerzity, kde jsme si dali malý piknik. Pomalu začalo vylízat sluníčko, což nám trochu zvedlo náladu a dodalo síly do dalšího průzkumu. 

Pak jsme se vydali do kopce ke hradu. Ten mě osobně nějak extra nezaujal. Takový klasický růžový velký barák, žádné velké zdobení, nádvoří teda celkem pěkné, ale toť vše. Zrovna bylo zataženo, plus jsem dostala jako obvykle šílenou alergii (to mi hned začnou slzet oči a smrkám), takže jsem na focení neměla čas ani náladu. Ale hned pod hradem jsem si aspoň odlovila kešku, takže mise splněna :) 

Vydupala jsem si, že chci aspoň do jednoho muzea - ostatní, co tam byli se mnou, nejsou moc "muzejní" typy, ale oznámila jsem jim, že prostě aspoň jedno se mnou přetrpí a hotovo :) Takže jsme vyrazili směrem pod hrad, kde měla být velká botanická zahrada a za ní nové budovy univerzity i s přidruženým přírodovědným muzeem. Zahrady byly krásné, botanická část teda byla spíš miniaturní, pár zapíchlých cedulek s latinskými názvy nějakých rostlinek a hotovka, nevím no, přišlo mi, že i v Olomouci máme lepší :D Ale jinak nádhera, uprostřed fontána, všude hezky upravené stromky a samozřejmě bezchybný trávník.

 

Muzeum jsme sice po chvíli našli, k mému nemilému překvapení ale bylo zavřené :( A to jsem se fakt těšila, měla tam být nějaká výstava o evoluci a vývoji všech živočišných druhů. No prostě, kdo má zavřená muzea v sobotu, kdy všichni vyráží na výlety? Klasika no. Všimli jsme si ale nějaké cedule, která říkala o nějaké přechodné výstavě, nejspíš něco s houbama (on ten google translator je někdy trochu zmatenej, takže se ničemu nedá věřit na stopro). Tak že to teda zkusíme, bylo to hned ve vedlejší budově. Nakonec to bylo celkem fajn, sice malinká výstava, jen v jedné místnosti, ale hub tam bylo požehnaně a pan vystavovatel byl velice ochotný a všechno nám ukázal a vysvětlil. Některé ty hříbky byly fakt zajímavé, škoda, že jsem nestihla fotit. 

Na oběd jsme chtěli někam do levné a dobré pizzerky, což je tady celkem nemožné najít, no nakonec jsme myslím vybrali dobře. Pán sice vypadal, že ty ceny si cucá z prstu a dal by nám, co bychom si zrovna vymysleli, ale pizza byla teda obří a v ceně k tomu pití a salát, takže super deal :) Seděli jsme tam aspoň hodinu, než jsme to do sebe všichni nasoukali,  mohli jsme si zbytek nechat zabalit, ale nechtělo se nám s tím tahat ještě celé odpoledne, takže nebylo zbytí. Mezitím dokonce vylezlo slunko a město hned vypadalo trochu líp! Stavili jsme se podívat k domu Carla von Linné, zakladatele botanické a zoologické nomenklatury, který v Uppsale dlouho žil a také zemřel. Před domem měl dokonce svou sochu a krásnou velikou zahradu (ještě aby ne, se svou specializací).

 

Pak jsme pomalou procházkou vyrazili směrem k nádraží, cestou jsme narazili na moc pěkné místo u řeky, kde bylo takové větší molo, kam se dalo sednout. Nakonec jsme tam strávili snad dvě hodiny, bylo tam fakt krásně, svítilo sluníčko, krmili jsme kachny, povídali si o literatuře (nekecám :D)...

Na nádraží jsme nakonec vyrazili kolem čtvrté, s tím, že by měl jet vlak těsně po páté. Bohužel jsme trochu nestíhali, takže kamarádka navrhla, že koupí lístky pro všechny, ať se nezdržujeme u terminálů. Nejspíš něco špatně naklikala, protože když jsme nastoupili do vlaku, vyhodili nás s tím, že tohle náš vlak není, pak jsme skoro hodinu lítali po nádraží a sháněli někoho, kdo by nám poradil, co s tím. No, nesehnali. Takže jsme počkali, až přijel další vlak a zeptali se průvodčí. Koupili jsme si prostě špatný lístek, tady ve Švédsku totiž fungují dvě společnosti (něco jako teď u nás v ČR), takže lístky jsou samozřejmě u té druhé neplatné. To jsme sice věděli, ale nějak se nám podařilo si koupit lístek ne na určitý čas odjezdu, ale s hodinovou platností. Bohužel během té hodiny žádný "náš" vlak nejel. Takže paní průvodčí nám řekla, že buď si máme koupit nový lístek u té druhé společnosti, nebo musíme počkat do osmi, než pojede další vlak té, kterou jsme měli koupenou (s tím, že to, že lístek už máme propadlý, nějak ukecáme). Jelikož lístek už tak stál 160kr, nechtělo se nám platit dalších x peněz a nějak extra jsme nespěchali, takže jsme se vrátili na naše oblíbené molo a proseděli tam zbytek odpoledne :) Pak už šlo naštěstí všechno jak mělo, domů jsme dorazili kolem desáté, příjemně unavení (trochu naštvaní z toho extempore s vlakem, ale co, další zkušenost dobrá, ne?). 

Takže poučení pro příště: radši si 2x zkontrolujte, jestli máte lístek na určitý čas odjezdu a s tou společností, se kterou chcete jet, jinak si pěkně počkáte :D

Jinak se výlet povedl, až na to zavřené muzeum a nepříliš přívětivé dopolední počasí. Pokud někdy budete mít možnost, určitě se v Uppsale stavte, je to opravdu pěkné město, které stojí za prohlídku :) 

The "ocean challenge" launched

Hej!

Pomalu se tu zabydluju a můj život se zase vrací k normálu :) Ve škole už nebloudím tolik jako na začátku, celkem si už i pamatuju kudy na kole do města, do školy, do obchodu atd. - kdo mě zná, chápe :D 

Minulý víkend jsem skoro celý strávila na kole, v sobotu jsme se spolužáky vyrazili kousek za město prohlédnout si okolí. No dobře, jeli jsme tam tak trochu účelově, zatím největší challenge je totiž dostat se k oceánu :) Ačkoliv jsme ve městě, které leží přímo u moře, oceán jsme zatím nespatřili. Jo, jednou jsme se dostali přímo k moři, hned při prvním menším výletu za město, tenkrát ještě autobusem, když jsme neměli kola. Nejlepší výhled na moře tam byl asi tento:

To malinké v dálce jsou poslední budovy, patřící k městu, pak už by měl být oceán. Ale prostě to není vidět. Čekali jsme, že tu budou nějaké pláže, jasně, nejsme na jihu, pochopitelně nečekám žádnou písečnou romantiku, ale přece jsme u moře! Nějaké místo, kam se chodí místní v létě koupat, tu přece musí být... No, zatím jsme ho neobjevili. Zdá se, že všechny přístupy k moři jsou zastavené průmyslovými budovami nebo nějakým jiným bincem. Prostě tady se k moři jen tak nedostanete O.o

Při tomto druhém pokusu jsme se vydali po směru řeky, ne přímo k moři, ale k místu, které nám jedna místní obyvatelka doporučila. Prý se tam místní rodiny s dětmi často chodí koupat nebo jezdí jen tak na víkendy odpočinout. No, nic takového jsme v okolí neviděli, žádnou pláž, žádné slunečníky, žádná lehátka. Tak nevím. Ale našli jsme něco jiného - jedno z nejhezčích míst, kde jsem v životě byla! Jeli jsme pořád podél řeky, když jsme narazili na takovou jakoby zátoku, kde bylo i malé molo a loučka, přímo jako stvořená pro piknik v trávě. Strávili jsme tam asi hodinu, možná dvě, jenom jsme tak seděli na mole a užívali si sluníčka a vody. Božský klid :) 

Nakonec se nám zázrakem podařilo se na x-tý pokus vyfotit samospouští tak, abychom měli aspoň jednu společnou fotku celé výletní skupinky :) Není zdaleka dokonalá, ale technika se vypiluje!

Když jsme se nabažili přírody a sluníčka, vyrazili jsme ještě dál za město. Po cestě jsme potkali koně, to jsem samozřejmě musela zastavit a celou skupinku zdržet, abych si je mohla pohladit. Ale byli krásní, větší než jsou u nás a celkem přítulní (jestli se to u koně tak dá říct) :)

Náš "najdi moře" challenge stále pokračuje, příště bude další díl :D A spoiler: byli jsme blízko!

Mějte se krásně! Hejdå!

The school is coming

Hej hej!

Nový týden, nové zážitky... Tento týden mi začala škola, takže teď už to bude jen tvrdá práce a odříkání :D Ne kecám, školy sice bude asi dost, ale přece nebudeme sedět pořád doma nad knížkama ne? Dokud venku není -30°C :)

pondělí 25/8

O víkendu jsem si řekla, že už fakt nutně potřebuju kolo, jezdit pořád busem mě zaprvé neba, protože jste závislí na jízdních řádech a pořád někde čekáte, a zadruhé je to šíleně drahý (17kr za jednu jízdu se fakt dlouhodobě nevyplatí). Mají tu sice nějaké legitky za prý 300kr na měsíc, ale to se mi zdá pořád hodně, navíc kolo je aspoň nějakej sport a baví mě to :) Takže ráno jsem pěkně na deset vyrazila na otvíračku obchodu v centru, kde prodávají "second-hand" kola. Jo, tady všechny obchody (kromě marketů) otvírají v deset. Kam se hnát, že? 

Nejprve říkali, že nic nemají, pak, asi když viděli moji zoufalost, mi pan prodavač-servisák ukázal jedno, které prý mají volné. Za 600kr (což se mi zdálo jako dobrá cena, vzhledem k tomu, že spolužačky minulý týden platily 700kr). Sice žádná hitparáda a zelená není zrovna můj favorit, kdybych si mohla vybrat, ale v bojových podmínkách vezmete zavděk téměř čímkoliv, co vypadá, že chvíli vydrží pohromadě a bude pojízdné. Dokonce jsem si ještě vymrčela zvonek, prostě šel a namontoval mi ho tam. Chtěla jsem ještě i košík dopředu, protože kam chcete dát kabelku nebo nákup, že? Ukázal mi takový, co se dá zavěsit na zadní kolo, to se mi ale moc nezamlouvalo, znám váhu svojí kabelky, takhle by mě to akorát táhlo na jeden bok :D Jako kdybych věděla dopředu, že mi to dá zadarmo, tak si ho asi vezmu, ale myslela jsem si, že to budu normálně platit, i ten zvonek, tak jsem ten jeho úžasný boční košík odmítla. Pak teda, že neberou karty, jenom cash, což jsem samozřejmě netušila, takže mě nasměroval k nejbližšímu bankomatu. A že "you can cycle there if you want". Říkám, že přece ještě nemám zaplaceno a co kdybych se nevrátila. A on se jenom zasmál a že "do whatever you want". Nevím jak přesně to myslel, ale to je jak kdyby vás nechali jít z obchodu s nákupem bez placení... Samozřejmě jsem šla pěšky, ale kdybych byla odvážná, asi jsem to mohla risknout :D

Z města jsem pak jela poprvé domů na kole, paráda :) Všude tu jsou cyklostezky, přijde mi, že cyklisti tu mají snad i přednost před autama! Prostě cykloměsto, kol je tu snad víc jak lidí. 

Odpoledne jsem měla nějakou odvážnou náladu a že teda zkusím udělat sushi, Den předtím jsem tady totiž v jednom obchodě objevila suroviny na sushi za celkem slušné ceny a už před odjezdem jsem si říkala, že bych se to chtěla naučit dělat doma, protože kdo má pořád nechávat takový majlanty v sushi restauracích, že jo. Příprava byla celkem jednoduchá, asi jsem čekala větší vědu. Jako rýže napoprvé nebyla žádný zázrak, ale to chce trénink :) Kamarádům večer chutnalo, dokonce i těm, co ho jedli poprvé, takže to snad taková katastrofa nebyla. Ale příště bude líp, už mám nastudovaných x videí a rad od mojí exkluzivní sushi poradkyně :)

úterý 26/8

S holkama jsme si v pondělí večer zabookovaly prádelnu, v každém domě by tu prý měla být vlastní prádelna - já jsem ji teda v tom našem zatím nenašla, a to jsem ho už 2x celý obešla, tak nevím, asi jsem slepá nebo co. Takže zatím chodím ke kamarádce, co bydlí hned naproti (ještě, že tu je všechno tak blízko, chodit s prádlem přes půl campusu by se mi asi moc nechtělo). Zjistila jsem dokonce, že se na svůj čip dostanu i k ní do domu, i do prádelny, takže nejsem závislá na ní. V prádelně jsou dvě pračky a sušička. Dokonce i žehlicí prkno, ale žehlička ne, takže fakt jako děkujeme moc. Asi se mi nechce kupovat kvůli těm pár měsícům nová žehlička, doma máme dvě :) Takže to nějak přežijeme, budeme prostě vypadat jako zmačkaný saláty, no. Zvláštní teda je, že se nikam nedává prášek na praní, prostě tam dáte prádlo, vyberete program a hotovo. Pravděpodobně tam proudí už s vodou jednou z těch x trubic, které do pračky zezadu vedou, ale pro mě jako alergika to není nic moc nápad. Doma jsme vždycky používali různé bezfosfátové a sensitive prášky, takže mám trochu strach, abych se po tom jejich neosypala, ale zatím naštěstí ok. Ale není to tam prostě ani nikde napsané, jaký prášek používají, ale no dobře, člověk si zvykne.

Pak jsem byla v obchodě, klasika. Jak člověk nemá ze začátku doma nic, tak chvíli trvá, než nakoupíte všechno, co potřebujete - takové ty základní věci na vaření atd. 

Večer jsem se původně chystala do města, že se půjdu projít a podívat se, jak vypadá centrum potmě. Byla jsem ale celkem unavená a navíc mi nebylo moc dobře, takže jsem se byla jen projít po Sätře (náš campus) a že odlovím nějaké kešky. Nakonec jsem našla jen jednu, což mě celkem zklamalo, ale prostě to jinak nešlo! Jedna je kousek ode mě, ale v lese, a tam jsem večer samotná jít nechtěla, další u kruháče, kde pořád jezdí plno aut, takže se tam musí max tak v noci, při snaze zdolat další jsem uklouzla na kamenech a narazila si zadek :D Takže první lov nic moc, ale to se časem určitě zlepší!

středa 27/8

Ráno jsme s holkama vyrazily do lesa, který máme hned u campusu, na hříbky. No jo, Češi :) Čekaly jsme, jak nám nebudou stačit tašky, a ono houby. Teda právě že žádný houby! Úplně vymeteno, Švédi asi nemají co jinýho na práci než vyplívat všechny lesy, aby na nás nic nezbylo. A těch pár chudáčků, co jsme potkaly, bylo všechno červavé, takže jsme se sklopenýma ušima po asi dvou hodinách vyrazily zpátky. Daly jsme si aspoň nějaké borůvky, těch tam bylo dost a prý tu je povolené sbírat veškeré berries, co si člověk zamane :)

Odpoledne jsem měla první hodinu švédštiny. Vyučující je fakt sympatická, jak už jsem psala, ale asi to bude pěknej záhul. Angličtinu má krásnou, to se musí nechat, ale jede hrozně rychle! Přišlo mi, že co jsme udělali za první hodinu, bych se u nás učila třikrát dýl, pomalu ani neumíme pozdravit, ale hlavně že už víme, jaké mají typy sloves, časy atd. :D Co se týká samotného jazyka, je fakt hodně těžký, jestli mi zase někdo bude kňourat, jak je angličtina těžká, pošlu ho sem :D Prý je to ale trochu podobné němčině, přijde mi, že Němci mají i lepší výslovnost, že jim to jde vyslovovat tak nějak přirozeně, narozdíl od nás, kdy musíme přemýšlet nad každým písmenkem. Jinak je to ale jazyk zajímavý, obzvlášť pro mě jako bývalého studenta lingvistiky :) Baví mě na tom hlavně porovnávat různé gramatické jevy, jak to mají tady, jak v češtině, v angličtině a jak ve francouzštině (z toho mála, co si pamatuju). Na švédštinu a některé zajímavosti okolo ní ještě určitě bude článek ;)

Večer jsme vyrazili na party do klubu u školy. Hned u vstupu mě naštvali, protože mi vyhodili láhev, kterou jsem si zapomněla vyndat z kabelky a kterou jsem měla na pití do školy. Hm, tak super, zítra budu o žízni, fakt dík, vždyť tam bylo jen malinko vody! Samotný klub je rozdělený na dvě velké místnosti, v každé hraje jiná hudba. Je zvláštní, že ačkoliv v obou to hraje hodně nahlas, jakmile vejdete, neslyšíte vůbec nic z té druhé. Asi nějaká zvuková clona nebo co. Každopádně jsem se zase utvrdila, že fakt nepatřím moc k těm party people. Nevím jestli to je věkem, asi trochu jo, ale nikdy mě takové velké party moc nebraly, to je fakt. Po půlhodině jsem měla silnou potřebu vypadnout. Moc hlasitá hudba, že které mě akorát bolela hlava, úplně šílené lasery, kdy jsem pak hodinu nic neviděla, všude kolem opilí lidi, věčně do vás strkající a otravující, drahé pití a tak. Když jsem ale zaplatila vstupné, tak jsem si říkala, že aspoň chvíli vydržím. Další den jsem ale měla vstávat ráno brzo, tak jsem to nechtěla nějak extra protahovat. Kolem jedné jsme to zabalili, teda jen část naší skupinky, zbytek zůstal. Udělali jsme si pěknou procházku do Sätry, asi za půl hodinky jsme byli doma :) 

čtvrtek 28/8

Ráno jsem musela brzo vstávat, na 9 jsem měla první přednášku na mém oboru - Environmental geography. Jak jsem záhy zjistila, ocitla jsem se ve třídě samých Švédů, jsem tam jediný erasmák. No, to bude ještě zajímavý. Vyučující je sice fakt milej a ochotnej, pořád se mě ptá, jestli je všechno ok, všemu rozumím a tak... Ale stejně, občas prostě prohodí něco určitě strašně vtipnýho ve švédštině, začne debata se studenty a jsem úplně mimo. Plus se mě pořád ptá, jak to a to máme u nás v Česku. Dlouho jsem si nepřipadala tak blbě. Každej tam na mě kouká jako na zvířátko v akváriu. Hned po přednášce jsme měli cvičení, kde jsem se naučila něco moc užitečnýho - RefWorks. Nevím, jestli to znáte, ale pokud občas píšete nějakou esej nebo článek, najděte si to, může se to dost hodit :)

Zbytek dne jsem strávila doma, nějak mě ta škola unavila za ty dva dny :) Večer klasické posezení se spolužáky.

pátek 29/8

Od rána až do odpoledne mě čekala první přednáška a cvičení z kartografie. Vyučující je taky super, všichni jsou tu hrozně milí, když za nimi přijdete a potřebujete se na něco zeptat nebo se poradit. Jak jsem zjistila, je to celkem velká ryba v mém oboru, je dokonce v čele jedné z komisí ICA (Mezinárodní kartografická společnost)! Bohužel mu občas nějaké slovíčko nerozumím, musím se fakt hodně soustředit, abych mu porozuměla - má silný japonskočínský přízvuk. Ale to je určitě otázka zvyku, časem si na tenhle typ angličtiny snad navyknu :) 

Vypadá to, že se tu fakt něco nového naučím, což jsem hrozně ráda! Měla jsem trochu obavy, aby se předměty moc nepřekrývaly s tím, co jsem měla u nás, ale zatím to vypadá super :) Sice někdy je náročné vstřebat to, jak to tady chodí, mají některé věci úplně jinak než u nás, i přístup je trochu jiný, navíc asi pět platforem, které musíte pořád hlídat, protože schedule se může kdykoliv změnit, můžete být v jiné místnosti atd. Ze začátku je z toho člověk trochu zmatený, ale to je zase jenom o zvyku, už se těším, až se nebudu muset koukat do mapy školy pokaždé, když hledám učebnu :D

Večer byla další party, já ale nešla, zaprvé jsem moc neměla náladu (po minulé zkušenosti s laserama :D) a zadruhé jsem byla fakt hodně unavená. Dali jsme si teda doma pár drinků a šla jsem spát. Klasickej páteční večer no  :D

Skoro celý víkend jsem strávila s ostatními na kolech, udělali jsme spoustu fotek, krásná příroda a tak... Ale o tom zase příště :) 

Mějte se!

IKEA madness and the first impressions

Hej!

Uběhl týden a už jsem ve skluzu se psaním... Ale když tady ten čas tak hrozně letí! Tak doufám, že si ještě vůbec vzpomenu, co jsem který den dělala :) 

čtvrtek 21/8

Moc jsem se nevyspala, na zemi se prostě nespí nic moc, přece jen už nejsem nejmladší :) Od devíti ráno nás čekal introduction day, takže jsme se vypravili a šli na autobus (ještě, že to máme tak blízko :)). Ve škole jsme se naštěstí přidali ke skupince dalších erasmáků, kteří jeli s námi, a nemuseli jsme tam moc bloudit - samotný areál školy se totiž skládá z několika budov, tzv. hus (asi jako "house"), každý z nich má číslo. Naštěstí mají vevnitř směrovky, takže alespoň přibližně víte, kam jít, ale stejně, pro mě je to trochu bludiště :) 

Dorazili jsme včas, sešlo se nás tam cca 100 lidí. Samotný program byl asi do 15.30, postupně nám povídali o univerzitě, historii města, základní informace o studiu, kde se co nachází, co budeme potřebovat (karty atd.), prostě takové první info o tom, co nás čeká. Představila se nám i naše budoucí učitelka švédštiny, moc sympatická paní, taková správně punková :D Ale hrozně pozitivní, hned na té úvodní prezentaci nás naučila pár vět, asi to bude dobrej fičák! Celkem to uběhlo, odpoledne jsme se pak se spolužáky domluvili, že zajedeme do IKEA, potřebovala jsem koupit ještě ty "velké" věci, které by mi pak dovezli domů. 

Nakonec se mi podařilo sehnat všechno, co jsem chtěla, delivery jsem si domluvila na pátek po obědě, takže mě sice čekala ještě jedna noc na zemi, ale vidina měkké postele mě udržovala v dobré náladě :) Večer jsem přišla domů zase úplně zbitá, člověk toho za ten den nachodí, to se ani nezdá!

pátek 22/8

Ráno jsme na 10.00 zase vyrazili do školy na druhý introduction day. Ten měl ale trvat už jen do asi 11.30, čekaly nás už jen nějaké doplňkové informace - o místní studentské unii a možnostech využití volného času ve městě. Tu dopravu z IKEA jsem měla domluvenou mezi 12-16 hod. s tím, že mi půl hodiny předtím zavolají. Asi v 11 hod. mi 3x volali, bohužel jsem nemohla odejít (nebo asi mohla, ale bylo mi to hloupé v plné místnosti lidí, kde bych musela procházet před projektorem), takže jsem byla jako na trní a čekala na konec. Mezitím mi přišla smska, samozřejmě ve švédštině, takže jsem z toho nepochopila ani slovo. Tak jsem hned po skončení programu běžela za jednou slečnou ze studentské unie, jestli by mi to přeložila. Byla hrozně ochotná, dokonce mi tam i zavolala :) Bohužel oni řekli, že tam ve 12 budou a když nebudu doma, tak si budu muset domluvit novou delivery a znovu to celé zaplatit (800kr!), to jsem se málem vyvrátila. Na 12 jsem to ale už prostě nestíhala, sedla jsem teda na první bus a doufala, že to nějak domluvím, Domů jsem dorazila kolem půl jedné, volala tomu pánovi z delivery service a ten mi řekl, že už tam byli a nemůžou tak dlouho čekat a že už to všechno odvezli zase zpátky do IKEA, a že si tam mám zavolat. Nadiktoval mi nějaké číslo a hotovo. Jak jsem později zjistila, vůbec to nebylo číslo do IKEA, ale zvedla to nějaká Švédka a že nemluví anglicky :D Tak jsem zběsile hledala na netu nějaký kontakt, nejprve jsem nemohla nic najít, pak se mi teda něco podařilo vyčmuchat, ale asi 10 min mě to tam spojovalo, navíc ten automat mluvil jen švédsky, takže jsem to vzdala. Našla jsem ještě jiný kontakt, tam mě to zase sto let spojovalo, pak to vzala paní, všechno jsem jí vysvětlila, zase mě přepojila jinam... No prostě jsem myslela, že se asi zblázním, půl dne jsem strávila s velmi "příjemnou" hudbou spojovací linky :( Když jsem si představila, kolik to bude stát, políval mě pot. Nakonec jsem je přesvědčila, že to nutně potřebuju ještě ten den, a že mi to dovezou někdy k večeru a budu platit "jenom" 450kr (no pořád lepší než tech 800, že). Nemožné se stalo skutečností a kolem páté už jsem měla všechno doma. Zbytek dne jsem teda strávila vybalováním a skládáním nábytku. Při tom mě čekalo ještě další překvapení a to, že nemám jeden druh klíče, který k tomu potřebuju. Samozřejmě nikdo ze známých ho taky neměl. Tak nic no, tak některé věci složím až zítra, ten den už mě nemohlo nic rozhodit po té šílené komunikaci :D

sobota 23/8

Dopoledne jsme vyrazili na procházku městem, neměli jsme ještě kola, takže pěkně pěšky. Vydali jsme se do centra, a pak do muzea - nejprve jsme byli v Prison Museum, pak v County Museum. Prison Museum bylo za vstupné, ale fakt se mi tam líbilo. Zaprvé měli venku dva krásné pejsky, takže jsem měla o zábavu postaráno :) Vevnitř nám dali sluchátka, ve kterých jsme mohli poslouchat výklad, a dokonce v angličtině :D Což mě mile překvapilo. Prostředí opravdu vězeňské - všude malá okýnka, přítmí, nízké stropy, realistické modely... Pak jsme vyrazili do druhé části, která byla ve vedlejší budově. Tam bylo několik cel, které jsme postupně procházeli. V každé byly různé artefakty, modely, fotografie atd. Zase s výkladem, takže jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí.

Potom jsme šli podél řeky směrem k dokům, po cestě jsme narazili na velkou budovu, ze které se vyklubalo County Museum, o kterém nám povídali den předtím na intro day. Bylo to v podstatě takové muzeum umění, historie, místních tradic atd. Výstava byla asi na 4 patra, takže jsme tam strávili dost času :) Byly tam různé prehistorické nálezy (zbraně, nádoby, kosti), v dalším patře středověký nábytek, oblečení, pak různé místní speciality - skleněné a keramické nádoby (očividně tu mají nějakou sklárnu nebo tak něco), a taky tzv. Läkerol, což jsme dlouho dumali, co to může být, nakonec jsme usoudili, že asi nějaké mentolky. Narazili jsme na automat, který to prodával, tak jsme jedno balení vzali, ochutnali, a řeknu vám, že něco tak hnusnýho jsem dlouho nejedla! To se ani nedá popsat!!! Museli jsme to všichni během pár sekund vyplivnout, to se prostě nedalo. Jsou to takové černé bonbonky, asi jakože lékořicové, ale opravdu to není ani trochu dobrý, nechápu, že to ještě vyrábí.

V posledním patře bylo moderní umění, to jsme občas fakt nepobírali. Některé obrazy byly fakt krásné, skoro jako fotky! Spousta z nich ale měla hodně depresivní, nebo absolutně nepochopitelná. Moderní umění asi není náš šálek kávy :D

Během návštěvy muzea začalo hustě pršet a dostali jsme hrozný hlad, takže jsme to vzali nejkratší cestou do nejbližšího mekáče. Mají tady zajímavý systém WC - na účtence máte napsaný kód, který nacvakáte u dveří a pak vás to teprve pustí dovnitř. WC tu celkově mají zvláštní - nevím, jak je to jinde, ale ve škole nefunguje vůbec dělení pánské - dámské, je tam prostě několik kabinek, kam chodí všichni dohromady. Každá kabinka je ale celkem velká a je tam i umyvadlo atd. Ale je to takové zvláštní, stát ve frontě všichni dohromady :)

Pak jsme vyrazili na nákup, protože jsme nikdo za posledních pár dnů moc nejedli, nebyl prostě vůbec čas! Ceny mi přišly tak 1,5 - 2x vyšší jako u nás, záleží, jak co. Na to někdy bude speciální článek :)

Jo a co se týká alkoholu, tak to nevycházíme z údivu. V běžném supermarketu nekoupíte nic jiného, než pivo. A to ještě jaké pivo! Viděla jsem max tak 2,5%! Mají dokonce i pár našich značek, viděla jsem Plzeň, Starobrno, Budweiser... Ale ty procenta prostě nesedí, to není prostě naše pivo! To je jen nějaká šlichta pro Švédy :D Já teda pivo moc nepiju, ale stejně, přišlo mi to divné.

Jinak v marketu koupíte max různé takové ty lepidla - a zase, úplně  nepatrná voltáž, pár procent. Zajásali jsme, když jsme v regálu zahlédli červené víno s nápisem Merlot - hned nás to ale přešlo, když hned pod tím bylo "non-alcoholic". Co to sakra je, nealko víno? :D Takže jsme vzali pár ciderů, holky nějaké to rádoby pivo a šli jsme. 

Jediné místo, kde můžete koupit "regulérní" pití, jsou specializované obchody. Ty mají ale otevřeno jen do 15 hod. (aspoň ty, co jsme zatím potkali), takže žádné takové to, že se v šest rozmyslíte že "zajdem pro něco na pití, ať máme na večer" neexistuje. Zlaté Česko :D 

Domů jsme došli už večer, chvíli jsme poseděli a šli spát. Říkali jsme si, že snad máme nějaký mini jet lag nebo co, všichni jsme pořád hrozně unavení :D

neděle 24/8

Postupně jsme všichni zjistili (myslím naši malou skupinku Čechů a Němky, se kterýma se kamarádíme), že nám něco chybí do naší dočasné domácnosti, takže jsme si naplánovali další výlet do IKEA, i s obědem. Dala jsem si lososa, jsem ve Skandinávii, tak co jiného že? Byl fakt výborný :) Nakoupili jsme, co jsme kdo potřebovali, a odpoledne jeli zpátky do města. Někdy si tam musím zajet a nafotit to tam, je to v takovém už předměstí, kde mají boží domečky, koně, zahrádky atd.! 

Tak to by pro dnešek stačilo, nový týden, nový článek :) Mějte se!

Cesta a první den

Hej! (švédsky ahoj :))

Tak už zdravím ze Švédska... Jsem tu od středy, což je skoro týden a přijde mi, jako bych tu byla tak tři dny, čas tu hrozně rychle letí - a to mi ještě ani pořádně nezačala škola! 

V tomto článku bych chtěla shrnout samotnou cestu a první den v Gävle. 

Cestovala jsem sem ve středu 20.8., letadlo mi letělo z Prahy ve 12.00, takže z Olomouce jsme vyráželi už ráno kolem sedmé, abych měla nějakou časovou rezervu. Vezl mě tam taťka autem, takže jsem nemusela řešit vlaky atd., což se mi při všech těch zavazadlech hodilo :) Kufr jsem nakonec doma zvážila na 22,8 kg (mohla jsem mít 23 kg), takže jsem celkem trnula, aby jim váha na letišti vážila nějak podobně, jinak bych byla nahraná. K tomu jsem měla ještě velký batoh, v něm narvaný notebook, deku a nějaké drobné věci, a kabelku přes rameno - tu jsem doufala, že ukecám jako "dokladovku" :D 

Nakonec všechno dopadlo podle plánu, navážili mi přesně 22,8 kg, batoh mi vzali jako příruční a na kabelku se ani neptali :) Takže pohodička.

Samotná cesta super, lítání mě hrozně baví, i když ty změny tlaku jsou někdy nepříjemné, ale jinak si to hrozně užívám. Je to prostě strašně zvláštní pocit, být nad mrakama a sledovat všechno z takové výšky :)

Na palubě jsme měli obrazovky, kde jsme mohli sledovat aktuální polohu, kolik času zbývá do příletu atd. Schválně jsem si zapsala pár věcí: celková vzdálenost 1088 km, maximální rychlost (kterou jsem na obrazovce zachytila) 898 km/h, nejnižší teplota -49°C. Nezdá se vám to celkem šílené? Docela jsem  na to koukala, nějak jsem si nikdy neuvědomila, jak strašně rychle letadlo letí a jak hrozná zima tam nahoře je!

Do Stockholmu jsme dorazili před 14. hod, hned jsem se vydala hledat nádraží, protože jsem se potřebovala do Gävle dostat do nejdřív. Naštěstí nádraží bylo hned vedle letiště, což mi dost usnadnilo bloudění :) Navíc s tím těžkým kufrem... No i tak jsem měla co dělat vám povím. Koupila jsem si jízdenku za 200kr (našich cca 600kč), což na vzdálenost asi 140 km mi přišlo teda hodně, ale tak nejsme v Česku, že jo. To byla nejlevnější, co se dala sehnat, mají taky třeba za 500kr - záleží, jestli je to "osobák" nebo "rychlík". Neříkají tady tomu přímo takhle, ale funguje to podobně. Čili jsem přestupovala po asi 20 min v Uppsale, což je prý moc pěkné město, někdy se tam určitě chci zajet podívat. Tam jsem měla jen 5 min na přestup, ale paní na nádraží ve Stockholmu mě přesvědčovala, že to určitě stihnu, že se jen přejde nástupiště. No, realita byla asi taková, že nástupiště bylo veliké, číslování naprosto nelogické (1, vedle toho 6 atd.), takže jsem tam chvíli marně bloudila, pak se mě nějaký kluk s kufrem ptal, jestli nevím, kde je nástupiště 5. Řekla jsem mu, že nevím, ale taky tam potřebuju, tak jsme tak nějak pak šli spolu. No šli, spíš běželi, protože když jsme nástupiště konečně uviděli, vlak už tam stál a vypadal, že na nás do večera čekat nebude :) 

Říkala jsem si, že to asi taky bude erasmák, když má tak velký kufr a jede tam, kam já. Cesta pak už probíhala v poklidu, jeli jsme krásnou přírodou, venkovem, viděla jsem první švédské koníky a taky ty jejich pověstné červené domečky s bílým lemováním (to jsem ještě netušila, že tady opravdu jsou VŠUDE). Takže jsem se kochala výhledem a naštěstí se nemusela stresovat, kdy mám vystoupit (kdo mě zná, tak ví, čeho jsem schopná :D), protože nádraží v Gävle měla být poslední stanice.

V Gävle jsem vystoupila a říkala jsem si, že si asi vezmu taxíka, protože táhnout všechny ty věci, unavená po cestě, a ještě hledat kam jede který bus, na to jsem asi v tu chvíli neměla nervy. Ten kluk taky vystoupil a říká mi: "Are you erasmus student? Where are you from?", na to já: "Yes! Czech republic" a on: "No tak to je dobrý". Jsem myslela, že se smíchy neudržím. Ještě jsem si v tom vlaku říkala, že by to byla sranda, kdyby to byl Čech, ale v letadle jsem ho neviděla, na nádraží taky ne... No prostě jsem nechápala :D Takže dál jsme už putovali spolu, byla jsem celkem ráda, že nejdu sama a že tam taky bude někdo z Česka - věděla jsem sice už o dvou slečnách, ale s těma jsem v kontaktu v té době zase tak moc nebyla. Nakonec jsme teda usoudili, že když jsme dva, tak bychom mohli zkusit najít ten bus, což se taky (až překvapivě rychle) podařilo. 

Asi za 15 min jsme dojeli do Sätry, což je taková studentská čtvrť, v podstatě jeden velký kampus. Tady mi jedna slečna z Rakouska, se kterou jsem si už předtím psala na facebooku, předala klíče, které mi den předtím vyzvedla na office - mají tam totiž otevřeno jen do 16 hod a to jsem věděla, že nestihnu, tak jsem se s ní domluvila, že jak si bude vyzvedávat svoje, vzala by mi i ty moje, abych měla kde spát první noc :) Dům zvenku vypadal moc pěkně, nový, dvoupatrový, všude kolem zeleň a stromy, hned naproti přes silnici les, přímo před domem zastávka. No, doplahočit ty věci do druhého patra bylo trošku zajímavé, ale podařilo se. 

Byt na první pohled taky moc pěkný, ale úplně prázdný. ÚPLNĚ. Ozvěna úplně nesnesitelná. Byly tu alespoň tři velké skříně, což jsem byla ráda, protože bych si jinak musela nějakou koupit. A kuchyňka a koupelna samozřejmě základně vybavené. No, moc jsem se doma neohřála a valili jsme do IKEA, potřebovala jsem koupit alespoň nějaké základní věci. 

Bohužel, než jsme tam dojeli (je to jakoby mimo centrum města, v takové spíš vesničce u města), bylo 19 hod a IKEA tu má jen do 20 hod (nechápu!). Takže mi bylo samozřejmě řečeno, že doprava nebude, v tuto hodinu se už nerozváží. Tak jsem nakoupila alespoň peřinu, polštáře, povlečení, nějaké nádobí, stolek, který šel uvést busem a pár drobností, co mě tak napadlo. 

Co se týká cesty busem, to bylo taky zajímavé. Lístky tu prodávají jen u řidiče, nebo lidi mají něco jako legitku (takovou žlutou kartu, kterou jen pípnou u dveří - něco jako Oyster card v Londýně). Nastupuje se jen předními dveřmi, řidiči řeknete, kam chcete jet a že chcete studentský lístek. Dokonce (ale to jsme zjistili až později), nemusíte ani říkat přesnou zastávku, mají tu totiž jen dvě zóny a cena lístku je v každé té zóně jednotná. Čili je v podstatě jedno, jestli jedete jednu zastávku, nebo deset, pokud je to v té samé zóně, tak platíte stejnou sazbu, což je v první zóně 17kr. Když jsme jeli do té IKEA, tak jsme museli přestupovat v centru, kde mají něco jako přestupní stanice všech busů, prostě je tam pořád plno :) Takže jsme platili 24kr, protože jsme museli koupit lístek do obou zón (jak jsem říkala, IKEA je až za městem). Navíc lístek platí v 1. zóně hodinu, a když máte ten do obou zón, tak 2 hodiny. Pokud se stihnete v tom čase vrátit zpět, nemusíte si kupovat nový, jen ho při nástupu ukážete. Ale to nejvtipnější! Je levnější platit kartou než cash (což je celkem logické, u nás jsou u řidiče lístky taky dražší), ale vůbec tu nevedou bezdotykové terminály, což v tak vyspělé zemi naprosto nechápu. Vemte si, že je tam fronta třeba 15 lidí, z toho pár jich má tu žlutou legitku, takže jen projde, ale zbytek si musí projít tím klasickým procesem OK-PIN-OK. Za prvé, když to takhle zadáváte třeba 6x denně, už to fakt není zábavné, ale to je to menší zlo. Horší to má řidič, kterého to musí neskutečně zdržovat, navíc on vám vyjede potvrzení, to si nechá, vyjede další, to vám dá i s kartou, a navíc vyjede i samotný lístek. Takže máte dva papírky. Třeba 6x denně? To už je 12 papírků. Cool. Tady se fakt šetří. Papírem i časem.

Další zradou je, že VŠECHNO je napsané švédsky. A když třeba potřebujete zjistit, kam máte jet, kterým busem a kolik to bude stát, to fakt není sranda. Na zastávkách sice mají takové informační tabule, ale prostě ani slovo anglicky. Takže víte velký kulový. Můžete se maximálně tak domnívat, že to a to bude asi plus mínus to a to. Švédi sice obecně anglicky mluví dobře, často hodně dobře, ale prostě nikde nic nenajdete přeložené. Máte smůlu. A poraďte si. 

Večer jsem padla skoro hned. Domů jsem dojela až pozdě, asi kolem 22. hod, než jsem se trochu vybalila atd., byla půlnoc. No, spaní to bylo zajímavé. Prostě na zemi. Rozložila jsem si deku, kterou jsem měla z Česka, na to povlečené peřiny a hotovo. Bylo to tvrdý, hodně. Moc jsem se nevyspala :( Ale lepší jak někde pod mostem! V takových chvílích si teprve člověk začne vážit svojí postele...

Objevy dne:

- všude jsou červené domky, je to občas jak v pohádce :)

- všude je hodně zeleně a stromů

- mají tu dost divný systém placení v busech, který vám nikdo nevysvětlí

- všechno je napsané švédsky

- IKEA zavírá dřív jako u nás

- mají tam daleko míň věcí než u nás (což je dost divný, zrovna v tomhle případě)
- přijedete a máte na dveřích své jméno, to samé na schránce (celkem luxus bych řekla)

- je tu všude spousta kol (to jsem zapomněla říct - všichni tu jezdí na kole! Jakože fakt všichni! Ale to až příště.)

Tak, to byl můj první den ve Švédsku, spíše odpoledne a večer :) 

Tak zase příště!

Co si balím s sebou?...aneb "what's in my travel bag" :)

Ahoj,

dnes se budu věnovat samotné přípravě na cestu, jelikož toto téma právě řeším velmi intenzivně :) (to tam nikdy nenarvu prostě!)

Samozřejmě tady nebudu vyjmenovávat každou věc, kterou si balím, to bychom tu byli do zítřka a nikoho to nezajímá...spíš bych chtěla vypíchnout pár věcí, které mi přijdou podstatné, hezké, užitečné apod.

Prvním úkolem bylo sehnat dostatečně velký kufr. Ne že bych žádný doma neměla, ale tak velký, abych do něj dostala věci na půl roku, to fakt ne. Nakonec jsem si jeden vybrala u Vietnamců za cca 900,-, myslím, že pokud člověk nepracuje jako obchodní cestující a nebalí se co týden, nepotřebuje kdoví co, na tu cestu tam a zpět to snad bude stačit :)

Schválně jsem nechtěla klasický černý nebo stříbrný, takhle si ho aspoň poznám, že jo. A to jsem se držela ještě při zemi, původně jsem chtěla růžový nebo tyrkysový :D                                                                        

                                                         Že bych ji nenápadně přibalila?

Tak, základ by byl. Následoval asi měsíc, kdy jsem minimálně jednou týdně okupovala všemožná obchodní centra a koukala, co kde mají zrovna v akci :) Postupně jsem si tak doma skládala, co mě napadlo, pak už jsem si to začala i sepisovat. 

Potřebovala jsem pak ještě něco, protože mám zaplacená dvě zavazadla. Jako nejlepší varianta se mi zdál nějaký větší batoh, který bych přinejhorším mohla použít i jako příruční zavazadlo. Nakonec jsem narazila na takový pěkný v Lidlu a asi jen za 400,-, sice nejsem zvyklá na tyhle velké rádoby outdoor batohy, ale asi se to na tu cestu hodí, nebo i někam na výlet. Pořád lepší jak tahat s sebou nějakou tašku.  

Pár věcí, které mám sbalené s sebou (a které se asi vyplatí mít, obzvlášť pokud jedete na delší dobu):

• dostatek teplého oblečení (jak překvapivé že?) - což ale není zrovna skladné...udělám to asi tak, že část si vezmu a takové ty ultrazimní věci (čepice, zimní bunda, šály atd.) mi pak pošle mamka poštou - oblečení je tam totiž obecně prý celkem drahé, takže nepočítám, že si tam obměním komplet celou garderobu
• pořádné outdoorové boty - pokud plánujete alespoň nějaký výlet, bez dobrých bot se v těch horách daleko nedostanete... To byl taky oříšek vám povím. Já si vybrat boty, které se mi líbí, sednou mi a navíc mají moji velikost? Nemožnej úkol! Nesnáším nakupování bot! Nakonec jsem celkem spokojená, chtěla jsem hlavně, aby měly i Goretex membránu, ať mi hned nepromoknou, a nikde netlačily, abych v nich vydržela celý den.

• další několikatery boty - nebudu tu vypisovat všechno, ale jedny nové vám ukázat musím, ty jsou prostě boží :) Pak mám pár takových klasických tenisek (pár znamená u mě tak troje, nic extra, zabírá to moc místa). No, a nemám vlastně ani jedny na podpatku :D

                   

• drobná elektronika a spol. - nikdy nevíte, co se vám bude hodit, a než to pak někde shánět... Pro mě je nezbytností externí disk (ten určitě budu potřebovat do školy), dál nabíjecí baterky a nabíječku, dvě rozdvojky, pár flashek. Ještě musím vyřešit nějakou redukci na zásuvku, nejsem si jistá, jak to tam mají, ale asi ji budu potřebovat - pokud někam jedete, vždycky si tohle zjistěte dopředu! Jo a taky jsem si pořídila externí zdroj, abych někde na cestách nebo výletě nemusela řešit, že se mi vybil telefon. A je růžovej! :)

                                          

• sportovní oblečení - pokud neplánujete pouze party a jiné společenské události, kde budete vždycky 100% upravení a krásní, nezapomeňte si taky nějaké sportovní vybavení, tamní příroda přímo láká k rannímu běhu (už se vidím v šest ráno!) nebo vycházce po okolních horách. Určitě to chce jedny kvalitní boty (ať už běžecké nebo přímo outdoor) a termo oblečení z toho savého materiálu, který vám odvede pot, ale přitom vám je teplo. Nebo alespoň ze sportovní sekce nějakého obchodu, já se třeba celkem dobře vybavila v H&M, kde mají dobrý výběr a celkem rozumné ceny.

• cestovní fén - tenhle jsem sehnala spíš po haluzi na Alze za 400,-, byl zrovna v akci :) Jinak jsem přemýšlela, že si budu muset asi nějaký koupit přímo tam, což by nebylo asi úplně ekonomické, když doma mám další dva (ale takové velké krávy). Tenhle je úplně akorát, velikost super a výkon taky slušný, tak snad poslouží. 

                                         

• zipové sáčky / taštičky - tuhle vychytávku jsem viděla ve videu jedné mojí oblíbené bloggerky, kde ukazovala, co si balí na dovču, a hned jsem si říkala, že to prostě nutně a bezpodmínečně potřebuju. Takže jsem si udělala výlet do IKEA (ne, že bych se nějak extrémně zlobila, že tam ZASE musím jet) a nakoupila. Navíc jedny měli zrovna ve slevě, takže ty oranžové stály jen 49,-, ty růžové 159,- tuším. Ale fakt se to vyplatí, dáte do toho všechny drobnosti (prádlo, ponožky, kosmetiku, léky atd.) a hned víte, kde co máte, všechno pěkně porovnané, nic nemusíte dolovat zespoda kufru.   

                            

• něco na doklady - pořídila jsem si v H&M tuhle ledvinku (jojo, tak trochu návrat do dětství :D), ale myslím si, že na cesty je to ideální věc - dáte do ní nejdůležitejší věci, které potřebujete mít pořád u sebe (mobil, pas, nějaké drobné atd.) a nemusíte se bát, že vás někdo okrade. Řešit někde pak totiž ztrátu dokladů není asi zrovna příjemná záležitost, to radši budu vypadat tak trochu jako blázen (ale pod tričkem to přece stejně nikdo nevidí, tak co).                                                                                
  
  
  
• kosmetika (v mém případě hodně kosmetiky) a léky - tady těžko dávat nějaké obecné rady, každý si musí vzít podle svého uvážení. Každopádně se ale vyplatí koupit si takové ty malé lahvičky, do kterých si můžete dle libosti přelít cokoliv, čeho nebudete potřebovat tolik (jde vám tady totiž o každé deko, a na co tahat třeba 700ml flašku kondicionéru, když takové množství mám tak na rok?). Další důležitou věcí jsou léky - obzvlášť pokud jste alergik/atopik apod. jako já, potřebujete celý arzenál farmaceutik, protože "co kdyby" a kdoví jestli tam zrovna to, co potřebujete vůbec prodávají (a to nemluvím o cenách), takže to chce pořádné zásoby (a půlka kufru víte kde!).                                       
  

To je jenom jedna část, aby bylo jasno (takové taštičky mám asi tři :D)

• potřeby do školy - tak tady jsem trochu v pasti, protože jsem zvyklá na celkem komfort v této oblasti, v papírnictví jsem schopná strávit fakt hodně času :D Ale z úsporných důvodů jsem výběr byla nucena zúžit na jeden velký blok, jeden malý, sadu highlighterů (protože prostě barvičky, to je základ!), pár propisek, takových těch barevných secvakávačů na papíry, sponky, nějaké tvrdé složky a post-it papírky. Jakože potřebovala bych tak jeden celý kufr, ale není zbytí... Zbytek asi dokoupím na místě podle toho, co budu potřebovat.

Pak už samé nezajímavé záležitosti - nějaké hygienické potřeby, papuče, plavky (kdyby náhodou, přece jen je to u moře :D), nějaký ten ručník a utěrky. Celkem nuda :) Zajímavější to bude, až se budu balit před cestou zpět!

Tak já jdu dobalovat, příští článek asi už bude ze Švédska, tak mi držte palce, ať se na místo dostanu živá a zdravá :) Pak mě hned čekají další nákupy, protože jak jsem psala, byt je naprosto nezařízený (room tour článek samozřejmě bude následovat), a dva tzv. introduction days, kdy nám budou ukazovat školu, jak co funguje, kam za kým jít..a taky prý nějaké uvítací party :) 

Tak zatím se mějte a užívejte prázdniny!

          No nemám já nejúžasnější kamarádku, která mi udělá tyhle dobroty? :)