Swedish foooooood.

Ahoj,

nedávno jsem si uvědomila, že jsem vlastně kromě nějaké menší zmínky v jiném článku nepsala o švédských specialitách co se týká jídla a pití. A že jich je!

Bohužel se mi za tu dobu nepoštěstilo ochutnat zdaleka všechno, ať už z finančních, logistických nebo srabíkovských důvodů. Snažila jsem se ale, pokud byla příležitost, vyzkoušet co nejvíc. 

FIKA

Nejdůležitější pojem z oblasti jídla je jednoznačně fika!!!

Jedno z prvních slov, která se ve Švédsku chtě nechtě naučíte. V tom lepším případě vás na to někdo upozorní dopředu, v tom horším na to přijdete brzo sami.

FIKA je prostě pojem. Ne, není to žádný název jídla. Těžko to doslovně přeložit, dalo by se říct, že to je něco jako směska svačinky, čaje o páté a siesty. Jste zmatení? Já byla prvně taky! 

Fika je společenská událost, kterou není radno narušovat nebo nedejbože ignorovat (ono to v reálu ani moc nejde). Během fiky se čas zastaví, lidé se věnují jen sami sobě, neřeší každodenní problémy, nehádají se, nenadávají. Fika se odehrává každý den dopoledne i odpoledne, cca mezi 10-11 hod a potom 15-17 hod, záleží na každém, kdy se mu to hodí. Trvá přibližně půl hodiny, ne že byste hodinu seděli a nic nedělali, ta půlhodinka bohatě stačí. Během fiky se sejdou přátelé, kolegové, rodina atd. v nějaké společenské místnosti, jídelně nebo kavárně, popovídají si a hlavně si dají něco dobrého. A to ne jen tak kdeco, opovažte se na fiku přijít s chlebem a řízkem v krabičce! :) 

Hlavní zásady fiky:

- neřeší se nic závažného, žádné katastrofy, politická situace apod., čili se věnujte jen "small talk"

- povinností je dát si dobré (!) kafe nebo případně čaj (Švédi si obecně hodně potrpí na kafe, to jsem dřív netušila a opravdu to můžu potvrdit)

- další povinností je něco sladkého k tomu kafi, mají přímo vyhrazené "fika desserts", kterým se obecně říká kaka (tak se tomu zasmějeme...hotovo?)

- nikdy se nepokoušejte někoho sehnat (např. ve škole) v době fiky, nepodaří se vám to!

- samozřejmě jako cizinci jste oprávněni fiku nedodržovat, ale jednodušší je přizpůsobit se a přidat se k ostatním, jinak skončíte jako kůl v plotě sami ve třídě, když všichni ostatní zmizí na kafe :)

- zjistila jsem, že člověk si na to ve výsledku celkem rychle zvykne a začne to brát jako samozřejmost, mělo by se to zavést i u nás! 

Takže už víte, co je fika. A teď už konečně můžete do Švédska! :D

Typické KAKA:

kanelbullar 

neboli skořicoví šneci (ale stokrát lepší než u nás!)

lussebullar 

jsou typické především pro vánoční tabuli, ale dají se koupit normálně po celý rok

máslové s rozinkami

dammsugare 

marcipánové tyčinky

zvenku zelené, namočené v čokoládě, vevnitř rumová marcipánová náplň

hodně sladké

kladdkaka 

něco jako brownies, ale krájí se jako koláč a jsou takové rozmatlanější :)

Samozřejmě se během fiky podávají i jiné pamlsky, ale tyhle jsou takové základní, které najdete téměř všude a které by měl každý ochutnat :)

KÖTTBULLAR

Asi nejznámějším tradičním švédským jídlem jsou masové kuličky neboli köttbullar. Prosím, nepleťte si kanelbullar a köttbullar (třeba v restauraci by to mohlo být celkem nepříjemné ;)) - tak jako my všichni prvních x týdnů... Köttbullar se jí většinou s tou světlou omáčkou, kterou k nim dávají i u nás v IKEA, a s bramborem. Nejčastěji se k nim podává spařený hrášek a brusinkový džem. Masové koule se tam opravdu konzumují ve velkém, běžnou praxí jsou 2kg vaničky :) 

SURSTRÖMMING

Velkou místní specialitou je surströmming, což je......jak bych to kulatně popsala......zkažená ryba. Ano, vidíte dobře. V téhle zemi dobrovolně jí zkažené jídlo. A ještě smradlavé. Neskutečně smradlavé! Surströmming je tady velká pochoutka, místní na ni nedají dopustit, na druhou stranu spoustě mladých lidí už to dnes nechutná, přece jen už na to nejsou tolik zvyklí. Podle toho, co jsem slyšela, tahle specialitka vznikla v dobách námořníků, kdy jezdili na několik měsíců na loď a potřebovali jídlo, které jim vydrží. Nakládali tedy malé slanečky do speciálního nálevu, který sice nezamezil tomu, aby se ryba nezkazila, ale zakonzervoval ji v určitém stadiu a díky tomu byla i po delší době jedlá. Zkažená, ale jedná :) 

Rybičky se dají koupit v klasickém supermarketu, prý ne celoročně, ale to nemůžu posoudit, já jsem je tam viděla mockrát. Prodávají se v menší nebo větší plechovce, která je z obou stran výrazně nafouklá. Už tohle člověku evokuje, že to asi nebude úplně oukej - když vidím podobně nafouklý jogurt, rozhodně si ho nevezmu. Ale tady za to lidi platí celkem velké peníze (větší plechovka stojí přes 200kč). Nejen, že jíte zkažené jídlo, ale ten smrad! Bohužel nemůžu osobně dosvědčit (ani po několikaměsíčních dohadách jsme se nedokopali k tomu, to vyzkoušet, protože nám bylo dopředu jasné, že bychom to celé vyhodili do koše :D), ale legendy říkají, že ten smrad je to nejhorší, co jde zažít. Představte si x měsíců starou zkaženou rybu v plechovce. Asi tak. Dokonce prý (guaranteed!) mají lidé v některých nájemních smlouvách přímo uvedené, že v bytě nesmí jíst surströmming, protože by to zasmradilo celý barák. Ono vůbec obecně platí, že byste to neměli jíst vevnitř, z jakési solidárnosti. Proto, pokud se někdy odhodláte, s chutí do toho, připravte si ale dostatek pečiva a vody, a hlavně se odkliďte někam na samotu :)

 

pěkně nafouklá, ne?

asi takhle se to jí :))

CHLÉB+MÁSLO

Také je potřeba zmínit jejich chleba. Klasickou šumavu tam totiž nekoupíte. Jako vážně! Ano, dá se sehnat i něco tomu podobného, ale nezkoušela jsem to a prý to stejně nechutná tak, jak jsme zvyklí. Klasický švédský chleba je totiž ve své podstatě sladký. Ten nejklasičtější se jmenuje vetekaka. Ano, opět naše známé kaka :) Jsou to takové kulaté placky, na které se dá namazat kdeco, nejčastěji buď jen máslo nebo marmeláda, ale i můžete si je dát i se sýrem nebo šunkou. Zní to možná divně, ale fakt to není vůbec špatné! Trik je v tom, že chleba samotný je sice nasládlý, ale zato máslo tady mají téměř výhradně slané (i v těch velkých supermarketech mají jen jeden druh neslaného másla, malé a velké, a tím to hasne), takže když to dáte dohromady, chuť se tak nějak zneutralizuje. Spousta lidí si na to nezvykne, ale já jsem se s tím vyrovnala až překvapivě rychle (asi protože v Česku pečivo moc nejím) a začalo mi to i chutnat, teď mi to u nás vlastně celkem chybí...

Pokud si budete chtít koupit neslané máslo, hledejte pod názvem smör (=máslo) a pod tím nápis osaltat. Ne jenom "saltat", to znamená slaný, to O je tam důležité :)

Bregott - jejich nejznámější značka másla

jediné neslané máslo, které se dá sehnat :)

MOUKA

Pokud si budete chtít koupit mouku, nehledejte dělení na hrubou, polohrubou a hladkou. To u nich neexistuje. Mouky se tady dělí podle toho, co z nich uděláte. Takže v obchodě najdete mouku na chleba, na pizzu, na sladké pečivo, na makronky, atd. Jestli tedy hledáte takovou tu "univerzální" klasickou mouku na pečení, berte tu s názvem vetemjöl, s tou nezkazíte prý skoro nic.

MLÉKO

Jo mlíko, kapitola sama o sobě. Jasně, vezmete to modré, to bude určitě polotučné jako u nás. Je tam napsané něco s mjölk, to bude přece jako milk, pohoda. A pak přijdete domů, nalijete si to do kafe a máte po srandě. 

Ono totiž to modré, co má název filmjölk, není vůbec mlíko, ale podmáslí. HA! Pamatujte si to, a jestli tam někdy pojedete, vzpomeňte si na mě, ušetříte si tím peníze i chuťové buňky. Ono ne, že by podmáslí samo o sobě bylo špatné, ale většinou si ho přidáte do něčeho s tím, že to je to proklaté mléko a chuť celého pokrmu tím totálně zabijete. 

Takže opakuju, to modré je podmáslí, filmjölk není mlíko! 

Mlíko můžete sehnat jako mellanmjölk (1,5 %), lättmjölk (0,5 %) nebo mjölk (3,5 %). Mellan bývá většinou zelené, lätt světle modré a klasické mjölk červené (to ale neplatí 100 %, takže se hlavně ze začátku řiďte spíš těmi názvy).

TOTO není mlíko! ;)

ALKOHOL

Už jsem to zmiňovala v jednom z předchozích článků, ale počítejte s tím, že pokud si budete chtít koupit alkohol, musíte navštívit specializovaný obchod z názvem Systembolaget, říká se tomu většinou jen zkráceně "system". V normálním supermarketu koupíte maximálně pivo v plechovce s nižší voltáží, plus nějaké cidery (většinou nealko). V systemu koupíte všechno, od sta druhů piv (některá i třikrát silnější než naše, to jde pak docela cítit i po jednom :D), přes velký výběr vín a šampaňského, po tvrdý alkohol. Celkově mají výběr daleko větší než u nás, ceny samozřejmě trochu vyšší, u toho tvrdšího dražšího pití mi to nepřišlo nějak extrémně makrantní, ale za pivo tam dáte s klidem i v přepočtu 60-80kč. 

A počítejte s tím, že system není otevřený od nevidím do nevidím, ve všední dny zavírají v 19 hod, v sobotu mají otevřeno jen dopoledne a neděle je zavřeno úplně. A jelikož studenti rádi pořádají spontánní party na bytě, je dobré mít doma pro jistotu nějakou menší zásobu, abyste pak nemuseli celý večer cucat přeslazenou ciderovou limonádu z nejbližšího obchodu :)

S-M-L

Věcí, kterou se rozhodně hodí vědět, obzvlášť pokud se rozhodnete zajít si někam do kavárny nebo restaurace, je rozdíl ve velikosti nápojů. Když jsem poprvé šla do školní kavárny pro kafe (fika time samozřejmě), viděla jsem, že mají tři velikosti kelímků. Udivilo mě, že střední stojí víc než velký, ale říkala jsem si, že to bude moje chyba, že tam špatně vidím nebo se třeba spletli v ceně. Pro jistotu jsem si tehdy dala ten střední s tím, že tím přece nemůžu nic zkazit. Až asi po měsíci nám to naše učitelka švédštiny objasnila. 

Když totiž vidíte na tabuli napsané S-M-L, není to vůbec tak, jak si myslíte, že jako "small-medium-large". Je to švédsky, zrada! A ve švédštině je to "stor-mellan-liten". Čili "velký-střední-malý". Nejen, že to mají napsané naopak, od velkého k malému (logika, že?), ale hlavně, S tady neznamená malý jako všude jinde, ale velký (stor). Welcome to Sweden... Mě už to dnes ani nepřekvapuje, podobných věcí jsem za tu dobu zaznamenala hodně, ale tohle je teda podpásovka. Tak pozor na to, až si budete chtít objednat velké lattéčko :)

MAX

Další věcí, co stojí za to zmínit, je jejich přístup k fast-foodům. Ano, samozřejmě tu na náměstí najdete mekáč. I Burger King, KFC apod. Ale mají i svůj vlastní řetezeč - MAX. Maxů je tady snad víc jako těch mekáčů, a prý mají i daleko větší tržby, a to i přesto, že jsou trochu dražší. Je to švédské, tak to musí být lepší, patrioti jako blázen jako obvykle. Nabídka je dost podobná, možná na první pohled může působit malinko zdravěji, ale víceméně tu seženete téměř totožné věci jako v jiných občerstvovnách. Líbil se mi ale jejich systém objednávání - mají tam u vchodu takové terminály s dotykovou obrazovkou, kde si prostě vyberete, co chcete, zaplatíte kartou (tady se totiž všude platí hlavně kartou, ale to už jsem říkala dříve), dostanete účet s číslem a jen počkáte, než vás obsluha vyvolá s už zkompletovanou objednávkou. Pohoda ne? Nemusíte se tlačit ve frontě, v klidu si vyberete, nikdo na vás zle nekouká, když se nemůžete rozhodnout atd. A u každého jídla je velkým písmem na obrazovce napsané, kolik CO2 se při jeho výrobě vyprodukuje. Protože ekologie prostě!

Jo a hamburger se tady neřekne "hamburger" jako všude jinde na světě, 

ale - na obrázku vidíte správně - HAMBURGARE :)

Doufám, že jsem vám aspoň trochu přiblížila švédské tradiční potraviny, samozřejmě je jich daleko víc a v obchodech objevíte spoustu neznámých věcí. Tyhle mi ale přijdou takové základní/zásadní a myslím, že je dobré o nich vědět :)

Švédové taky dodržují několik zajímavých zvyků, co se týká jídla a jídelní kultury. O tom ale příště! :)